Pomník holocaustu v Berlíně se rozpadá

7. srpen 2014

Trhlin v betonových blocích je čím dál tím víc. Je nutno situaci řešit, ale nikdo nechce převzít odpovědnost. Tématu se věnuje spolupracovnice Mozaiky v Berlíně Eva Novak.

Vydáme-li se mezi šedé mramorové bloky, nastane najednou podivné, tísnivé ticho. Jakoby nás ta šedivá mlčenlivá masa pohltila. Některé z kvádrů nám sahají jen po pás, jiné nás převyšují a v úzkých prostorech mezi nimi je nám také úzko. Na každého, kdo zde byl, památník jistě zapůsobil. Po umělecké stránce je tedy berlínská stavba velkým úspěchem.

Bohužel, jak se nyní po devíti letech ukazuje, ne po stránce stavební. A nikdo za to nemůže. Autor pomníku, americký architekt Peter Eisenmann, označil při slavnostním pokládání základního kamene v roce 2005 speciální beton, z kterého jsou bloky ulity, za nezničitelný. Stavbyvedoucí slíbil, že bloky přežijí 1 000 let. Tímto prohlášením rozladil židovskou obec. Znalcům matérie okamžitě vyvstane na mysli souvislost mezi prohlášením Hitlera o tisíciletém trvání třetí říše. Ale ve srovnání s dnešními problémy, bylo rozladění potomků obětí holocaustu minimální.

V současnosti je v betonových kvádrech pomníku 2 700 větších i menších prasklin. Některé bloky by se mohly rozpadnout a ohrozit návštěvníky, a z toho důvodu jsou sevřeny ocelovými pásy. Jedná se hlavně o ty menší. Ty větší mají uvnitř armatury. Všechny kvádry jsou duté. Peter Eisenmann navrhl původně pomník z přírodního kamene. Náklady by byly tak horentní, že nakonec souhlasil s betonem jako náhradním materiálem. Ale i nejlepší beton nevydrží bez armatur střídaní zimy a horka. Pro zajímavost: výstavba pomníku u Brandenburské brány stála 27 miliónů eur.

Mezi kvádry prochází soudní znalci

Nadace památníku spolu s berlínským senátem žalovala stavební firmu. Několik nezávislých odborníků se zatím v mediích dalo slyšet: trhliny v betonu jsou neopravitelné. Poškozené bloky se musí vyměnit, a to bude stát desítky miliónů. Někteří už přišli s nápadem vylít praskliny betonem, jiní tvrdí, že to není trvalé řešení.

Klasická situace: jeden se snaží svalit vinu na druhého a do rozhodnutí soudu se nic opravovat ani vyměňovat nebude. Památník je velkým magnetem pro turisty z celého světa. Dodnes jich tu bylo už 10 miliónů. Údajně nejsou praskliny nebezpečné. Jednou za půl roku nastoupí četa kontrolorů, kteří vše pečlivě prohlédnou, zaregistrují nové praskliny a v případě nutnosti zorganizují nová ocelová zpevnění.

autoři: Eva Novak , Karel Kratochvíl
Spustit audio