Potopená města. Egyptský ztracený svět se na chvíli vynořil v Londýně
Britské muzeum připravilo první velkou výstavu, která se věnuje podmořské archeologii. Jde o oblast, kde se rozkládala dvě egyptská města, Thoni-Heracleion a Canopus. Obě byla založena v průběhu 7. století před Kristem, tedy dávno po vládě velkých faraonů.
Byla to velmi kosmopolitní města, rozvinutá obchodní střediska, kde se, zejména během vlády Ptolemaiovců, poté co Egypt roku 331 před Kristem ovládl Alexander Veliký, střetávaly různé kultury a náboženství. Je to ostatně oblast na významné archeologické nálezy velmi bohatá, a to nejen pod mořskou hladinou. Právě tady, ve vesničce Rosetta, byla v roce 1799 objevena deska s trojjazyčným nápisem, která napomohla k rozluštění staroegyptských hieroglyfů. Rosettskou desku vlastní Britské muzeum a můžeme ji obdivovat v jeho stálé expozici.
Města pohltilo mořeObě města však během 8. století postupně mizela pod hladinou moře, až se ocitla na jeho dně. Naštěstí leží v relativně malé hloubce, což je velkou výhodou pro potápěče podmořských archeologů. O existenci těch dvou potopených měst se vědělo přibližně od roku 1933. Ale teprve v roce 1996 se začalo se systematickým výzkumem, který vedl francouzský podmořský archeolog Franck Goddio. Jemu vděčíme za to, že můžeme obdivovat na současné výstavě takové množství starobylých artefaktů, zejména různé stély, řadu sošek i kolosálních soch. Franck Goddio je vlastně pokračovatelem proslulého Yvese Cousteaua, jehož bychom mohli bez nadsázky považovat za otce podmořské archeologie.
Výstava Potopená města: Egyptský ztracený svět porvá v Britském muzeu až do 27. listopadu 2016.
Kolosální sochyCelkem je tu vystaveno na 300 objektů, z toho více než 200, tedy plné dvě třetiny tvoří artefakty, které byla v letech 1996 až 2012 vyzdviženy z mořského dna u egyptského pobřeží. Zbytek vystavených předmětů pak tvoří především věci ze sbírek samotného Britského muzea, například mramorová busta mladého Alexandra Velikého, která však byla vytvořena až po jeho smrti někdy ve druhém nebo prvním století po Kristu. Vystaveným exponátům vévodí několik kolosálních soch, které měří na výšku téměř pět a půl metru a váží šest tun. Je tu například socha boha Hapyho, což byl egyptský bůh záplav, těch životadárných záplav tak důležitých pro tamní zemědělství. Socha boha Hapyho byla vytvořena za vlády prvních Ptolemaiovců, tedy někdy koncem čtvrtého století před Kristem. Hapyho socha je ve velmi dobrém stavu a je obdivuhodné, že se jí podařilo vyzdvihnout téměř nepoškozenou z mořského dna. Ostatně práci podmořských archeologů u egyptského pobřeží mohou návštěvníci výstavy sledovat na několika videoprodukcích.
