Propojení všech světadílů, kultur i náboženství nabízí „Hutní dům“ v Paříži

Kulturní centrum Maison des Métallos v Paříži - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  Ouicoude

Kulturní centrum Maison des Métallos v PařížiFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Ouicoude

V bývalé továrně na hudební nástroje se propojují kultury všech světadílů i náboženství. Takový je „Hutní dům“ nebo chcete-li Maison des Métallos v Paříži. Ojedinělé kulturní centrum nabízí divadla, výstavy a debaty, podílí se i na společenském dění ve čtvrti Ménilmontant.

Svou angažovaností je respektovanou institucí nejen mezi lidmi, ale i na pařížské radnici. Ředitel Maison des Métallos Philipp Mourrate vysvětlil, proč se nejedná o klasické divadlo: „Je to společenské centrum, otevřené od devíti hodin ráno každý den. Může sem přijít každý, je tu zdarma internetové připojení. Schází se tady lidé nejen místní, ale i ti, kdo přijíždějí poznávat Paříž. Můžete tady trávit celý den a nikdo vás nevyhodí.“ 

Kulturní program, který centrum návštěvníkům nabízí, se zaměřuje na vizuální umění a performance, filmové předpremiéry nebo literární novinky. „Vše se dá shrnout pod program charakterizovaný intelektuálským, kulturním a uměleckým prostředím. Netýká se to nějakého uměleckého žánru. Dramaturgie je stavěna podle našeho pocitu. Chceme představit umělce, kteří pracují s otázkami společenského soužití, prolínání kultur i hnutí.“ 

Čtvrť Ménilmontant je zrcadlem světových kultur. Jsou tady všechny sociální skupiny, generace i náboženství. Maison des Métallos v 11. pařížském obvodu hostí publikum, které vyhledává nové angažované umění. To se může představit ve své vizi uměleckých přesahů a v různých podobách. Zásadní je propojenost. 

Umělecké centrum Maison des Métallos sídlí v budově bývalé továrny na výrobu hudebních nástrojů. Po hospodářské krizi v roce 1929 se dům dostal do vlastnictví kovovýroby a metalurgie. V domě sídlil Hutní svaz až do roku 2000, kdy jej odkoupila pařížská radnice a vytvořila ojedinělé kulturní centrum.

Jedním z příkladů je divadelní představení We Call It Love, které vypráví příběh dvou mladých lidí z Rwandy v období během a těsně po genocidě. Belgicko-rwandský divadelní soubor nastudoval hru pod vedením Denise Mpunga. Text Felwina Sarra si klade otázku, jak lze odpustit a co lidi sbližuje.  

„Už jsme se jednou zabývali tématem kolektivních traumat, o kterých se moc nemluví a nedostávají se do povědomí. Jiným traumatizujícím bodem naší nedávné minulosti, a ve Francii bohužel aktuální, je válka v Alžírsku. Snažíme se poukázat na tyto společenské události, které v lidech stále rezonují, a mluvit o nich kulturní formou. Jinak mohou nadále plodit bolest.“ 

Autor:  Marie Sýkorová, Kamila Schusterová
Pořad: Mozaika  |  Stanice: ČRo Vltava
Čas vysílání: pondělí-pátek 6:30 - 9:00 / 16:00 - 17:00  |  Délka pořadu: 150 minut  
 

Nové články v rubrice

    První  |  Předchozí
Stránka 1  z celkem  6
Další  |  Poslední

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace