Provokativní čínský umělec Xu Zhen poprvé vystavuje v Praze
Pražské Muzeum Montanelli 6. června zahájilo pod názvem „Zakázaný hrad“ výstavu jednoho z nejradikálnějších recesistických umělců dnešní Číny – Xu Zhena.
Vystavená díla pocházejí z doby před založením kolektivního projektu Madeln Company v roce 2009, kdy Xu Zhen (*1977) přestal tvořit pod svým vlastním jménem. Kurátoři Christopher Moore a Jürgen Kaumkötter vybrali práce tak, aby představili Xu Zhenovu tvorbu v celé šíři. Zastoupeny jsou objekty, fotografie i video-filmy. Jedním z nejznámějších a také nejvíce provokativních videí je krátký snímek z roku 1998 nazvaný „Duha“: na obrazovce se objeví nahá záda rudnoucí pod uštědřovanými ranami. Rány jsou slyšet na zvukovém záznamu, ale není vidět, co je způsobuje.
Hrad z desítek tisíc pokerových karet
Ústředním dílem expozice je ovšem hrad vyrobený z více než 160 000 hracích karet, který se podobá paláci Potála ve Lhase, bývalé rezidenci dalajlámy.
Hrad z karet byl poprvé postaven v Šanghaji a stavba trvala 10 dní, v Praze to tým sedmi lidí zvládl za pět dní. Tato Xu Zhenova práce relativizuje naše vnímání rozměrů a vypovídá o moci – symbolizuje hrady po celém světě, které jsou vždy spjaty s mocí. Kurátor Christopher Moore zdůrazňuje i okolnost, že tento hrad byl postaven právě v Muzeu Montanelli, které sídlí v Nerudově ulici pod Pražským hradem. „Velký krok pro lidstvo“ v zrnku písku
Na výstavě uvidíte i zřejmě nejmenší umělecké dílo na světě. Je to slavná první stopa Neila Armstronga na Měsíci, kterou ale Xu Zhen přenesl na zrnko písku. To si můžete prohlédnout na mnohonásobně zvětšené fotografii, ale také přímo, na sklíčku pod silným mikroskopem.
Ukradený vrcholek Mount Everestu Video nazvané „8848-1,86“ odkazuje k výšce Mount Everestu a výšce Xu Zhena. V srpnu 2005 Xu Zhen a několik jeho kolegů vystoupilo na Everest, podařilo se jim odříznout 1,86 metru z vrcholku hory a přivézt tento kus domů. Pak ho umístili do chlazené vitríny, která je nyní k vidění v londýnské galerii Tate Modern.
Celá expedice byl samozřejmě podvod. Ale mnoho lidí ji po zhlédnutí fiktivního dokumentu považovala za skutečnost a reagovali velice kriticky. Xu Zhen podle nich vrhl hanbu na celou Čínu, tím že údajně poškodil takovou ikonu, jakou je Mount Everest.
Christopher Moore k tomu říká: „Týká se to naší percepce – toho, jak vnímáme vizuální zobrazení a jak na ně reagujeme. Xu Zhen se nám nesnaží říct, co si máme myslet, ale chce nás přimět k tomu, abychom více přemýšleli nad tím, co děláme.“
Invaze dětských tanků, lodí a letadel
Dokumentární film „18 dní“ zaznamenává jeden z Xu Zhenových nejzajímavějších projektů. Xu Zhen cestoval po celé Číně a na hranicích podnikal invaze do sousedních zemí s dálkově ovládanými dětskými tanky, loděmi a letadly.
Chtěl tak upozornit na nacionalismus a kolonialismus, na obavy lidí z Číny a její expanze. Zároveň také poukazuje na absurdní povahu našeho strachu – „jsou to přece jenom dětské hračky, nemají nad námi žádnou moc, my jsme ve srovnání s nimi obři. Měli bychom se tedy zamyslet nad tím, v čem skutečně spočívá náš strach,“ dodává Christopher Moore. Čínský David Černý Xu Zhen se bojí létat, takže výstavu v Praze připravili někteří jeho asistenti společně s kurátory. Podle Christophera Moorea, který se s umělcem dobře zná, je Xu Zhen moralista. „Ne v tom smyslu, že by nás soudil a říkal, co si máme myslet, ale tím, že poukazuje na nesnadnost našich morálních rozhodnutí. Jako typ člověka je Xu Zhen takový čínský David Černý – má velmi podobný vztah ke své zemi a v mnoha ohledech hraje obdobnou roli,“ soudí kurátor.
Vůbec první výstava mladého čínského umělce Xu Zhena ve střední Evropě je v Muzeu Montanelli otevřena do 22. července.
