Půvab pařížského Montparnassu odkrývá místo, které navštěvovali Picasso, Matisse nebo Braque
Ve skrytém koutě pařížského Montparnassu se nachází umělecké centrum Villa Vassilieff. Umělecká „akademie“ se za první světové války proměnila i ve vojenskou kantýnu. Přitom ateliéry sochařky a malířky Marie Vassilieff patřily k vyhledávaným oddechovým místům umělců a inteligence Montparnassu. Letos v únoru se tento prostor znovu otevřel veřejnosti, zve na výstavy i k oddechu.
„Hned od samého počátku to bylo místo setkávání, debat ale i roztržek, vyměňovaly se tady názory na umění a to nejen při vernisážích nebo výstavách, ale i u jídla nebo u skleničky. A tohohle ducha jsme chtěli ve vile obnovit. A to nejen proto, že Marie Vassilieff byla velice produktivní umělkyní, i když ji známe spíš díky přátelství s Picassem, Matissem nebo Georgesem Braquem,“ říká programová ředitelka Virginie Bobin.
Po odchodu Marie Vassilieff se místo dostalo do rukou nejrůznějších uměleckých institucí, škol nebo galerií. A konečně i do majetku Muzea Montparnasse, které tady bylo až do roku 2013. „Takže když jsme přišli my, vila nebyla, dá se říct tabula rasa, ale byla poznamenaná uměleckou historií. Pro nás to pak znamenalo místo reaktivovat, pracovat s odkazem a prostě vycházet z toho, co jsme našli nejen v dokumentech. Hlavním cílem pro nás bylo ve Ville Vassilieff propojit historický odkaz s naším pojetím současného umění.“
Umělecký Montparnasse může být křižovatkou pohledů na současné uměníVe vile chtějí pořadatelé propojit například české s francouzským, ale i s indickým, japonským nebo brazilským. A vytvořit tak kosmopolitní mikrokosmos. „A to je přesně to, co ukazujeme na naší první výstavě. Jedná se o ohromnou kolekci fotografa Marca Vaux, přítele Marie Vassilieff. Který od 30. do 70. let minulého století nashromáždil ohromné množství fotografií umělkyň a umělců Montparanssu té doby. Když jsme se ponořili do zkoumání a prohlížení jeho pozůstalosti, která čítala na dvě stě padesát tisíc negativů a skleněných destiček, najednou jsme viděli umění ze všech kontinentů, které se už v té době střetávalo právě tady na Montparnassu.“
První výstava nazvané Groupe Mobile se otevřela v půlce února Představuje například nákres nerealizovaného animovaného filmu Jiřího Trnky. Tento krátký snímek měl původně vzniknout na zakázku pro organizaci UNESCO. „Naše projekty musely odpovídat nejen uměleckému dědictví, ale i rozvinout současnou debatu umělců, institucí a publika. Snažíme se přilákat nové pohledy, spolupracujeme s indickými kurátory. Pořádáme tříměsíční rezidence pro mezinárodní uměleckou klientelu, protože mohou rozvinout myšlenky a debaty nejen s lidmi ze čtvrti.“
