Račte točit aneb Šmidrové na Kampě. Socha Karla Nepraše se po desetiletích vrací do Prahy

9. říjen 2015

Výstava Šmidrové v pražském Museu Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových připomíná aktivity a dílo hlavních protagonistů skupiny vzniklé před polovinou padesátých let. Výstava bude v Sovových mlýnech na pražské Kampě veřejnosti přístupná od 10. října do 31. ledna příštího roku.

Sbírky Muzea Kampa obohatí socha významného českého sochaře Karla Nepraše nazvaná Račte točit, která doputovala do Prahy z Washingtonu, kde byla součástí interiéru rezidence manželů Mládkových. „Rozhodla jsem se plastiku věnovat Nadaci, protože chci, aby dílo tohoto mimořádné nadaného sochaře mohla ocenit i česká veřejnost. Socha se tak stane součástí sbírek Musea Kampa a to mě moc těší,” zdůvodnila své pohnutky Meda Mládková.

Zároveň se objekt stane jedním z hlavních exponátů právě zahajované výstavy, věnované umělcům, kteří v 50. letech minulého století jako první zareagovali na zmrtvělou kulturní situaci a absurditu doby a mladickou recesi spojili s dadaistickou a surrealistickou tradicí. U zrodu pánského klubu, z něhož vzešla skupina Šmidrů, stáli v roce 1954 vedle Karla Nepraše malíř Bedřich Dlouhý, sochař, malíř a grafik Jan Koblasa a skladatel Rudolf Komorous.

03488241.jpeg

Umění Šmidrů a Příšmidrů

Koncepci výstavy nastínil kurátor Jiří Machalický: „Výstava se rozděluje do dvou koncepčních celků. První část je umístěna v komorním prostoru konírny a soustředí se především na dokumentaci vývoje skupiny Šmidrů od neodadaistických prvopočátků ze studentského období až do raných sedmdesátých let. Ranou tvorbu na výstavě zastupují zejména drobné vtipné kresbičky a objekty, převážně pocházející ze soukromých sbírek samotných členů skupiny. Následující období zahrnuje počátek šedesátých let spojený s abstraktní strukturální tvorbou, kterou se někteří umělci na čas odvrátili od ironizující grotesky.

Tato perioda trvala jen krátce a po ní se část členů opět vrátila k figuraci a k programu divnosti, jenž byl pro seskupení příznačný a který tak výstižně formuloval teoretik Jan Kříž. Další období představuje značnou individualizaci osobního projevu i přes zachování určitého ´šmidrovství´. Z výtvarného hlediska jde o periodu, kdy sochaři a malíři z okruhu skupiny dozráli, kdy dospěli k vlastnímu nezaměnitelnému projevu.“

Spustit audio