Typlt s barvami improvizuje jako jazzový klavírista
V pražské Galerii Zdeněk Sklenář představuje pod názvem Mladí bozi své nejnovější figurální obrazy Lubomír Typlt. Výstava je otevřená do 6. srpna.
Lubomír Typlt patří bezesporu mezi nejvýraznější malíře své generace. Měl štěstí na profesory, na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové to byl Jiří Šalamoun, na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT Jiří Načeradský a na Akademii v Düsseldorfu tři velké osobnosti současného německého umění, profesoři Markus Lüpertz, Gerhard Merz a A. R. Penck. Před třemi lety měl Lubomír Typlt představit své obrazy v Galerii Zdeňka Sklenáře na Smetanově nábřeží v Praze, ale plánovanou výstavu znemožnil výbuch plynu. K výstavě čtyř nejčerstvějších figurálních Typltových obrazů dochází až teď, v nových komorních prostorách Galerie Zdeňka Sklenáře v Salvátorské ulici na Starém Městě.
Autorem monografie Typlt – Tikající muž je historik a teoretik umění Karel Srp: „Lubomír se dostal do fáze syntetické – dospěl z hlediska formy a barvy do takového stavu, že může mluvit o velkém skloubení v monumentálních obrazech. Proto máme na výstavě v jedné místnosti pouze tři díla velkých rozměrů, která vycházejí z komplementarity. Jeho oblíbená barva magenta, která přechází mezi červenou a fialovou, poskytuje široké možnosti, okamžitě upoutá. A Lubomír Typlt ji šikovně doplňuje veronskou zelení, což je neobyčejně zajímavý malířský postup. Pracuje ve vztahu k barvě intuitivně. Naskakuje mu to samo, jako když improvizuje jazzový klavírista. Nemá barvy vymyšlené z knížky, kde by si vyčetl působení barev. Vychází z roviny malby, z vnitřku obrazu, z představy.“ Podle Srpa jsou nejnovější obrazy Lubomíra Typlta výrazově koncentrovanější než jeho práce předchozí, které byly malované velmi dramaticky, nyní jsou jemnější.
Výbuch plynu výstavu zpozdil
„Jsou to tři roky, co jsme se Zdeňkem Sklenářem připravovali výstavu mých nových obrazů pro jeho galerii na Smetanově nábřeží. Výbuch plynu rozmetal nejen tyto naše plány. Nyní představuji ve výstavním prostoru v Salvátorské mé zcela nové a pro tento výstavní prostor zamýšlené obrazy. Tón zářivé magenty nechává divákově představivosti velký prostor. Nenabízím žádné vysvětlení pro řady stojících mladíků, kteří jsou namalováni ve skupinové spánkové fázi REM, vyznačující se rychlými pohyby očí,“ popisuje jeden z vystavených obrazů Lubomír Typlt.
Klíčovou pro něj byla otázka otevřených, resp. zavřených očí: „Dřív jsem většinou maloval postavy, které s divákem udržují oční kontakt. V jeden čas jsem se tomu snažil vyhnout tím, že jsem maloval dívky, které mají hlavu vyznačenou jen vlasy. Snažil jsem se vyhnout stereotypu, že figura na diváka kouká. V nových obrazech se mi objevila figura se zavřenýma očima a poprvé po dvaceti letech, kdy maluju, jsem vytvořil postavu, která si žije svůj vlastní vnitřní život. Vidíme skupinu kluků, kteří mají zavřené oči a jsou tak mimo dosažitelnost diváka. Jsou snad snícími mladými bohy?“
