Sám sebe Hergé považoval za reklamního grafika. Proslulost mu ale zajistila komiksová Tintinova dobrodružství
Je považován za otce evropského komiksu. Georges Remi, známý spíš pod pseudonymem Hergé, v roce 1929 poprvé nakreslil Tintina a zrodila se tak jedna z nejoblíbenějších postaviček s bublinou. Detektivní pátrání tohoto reportéra s pejskem Milou má fanoušky po celém světě a jeho dobrodružství byla přeložena do stovky jazyků. Pařížské Grand Palais připravilo ojedinělou výstavu plnou komiksů, na které se můžete začíst nejen do prvních vydání Tintinova dobrodružství, ale představuje i další Hergého práce.
Jérôme Neutre o výstavě, jejímž je kurátorem, říká: „Jedná se o výstavu o autoru Hergém, a nikoliv o Tintinovi. I když samozřejmě Tintin hraje hlavní roli a je vedoucím dílem Hergého tvorby. Chtěli jsme ale představit právě Hergého jako kreativce a grafika. Zajímalo nás, jak pracoval se svými nápady a jak následně mohl vzniknout Tintin. Jehož oblíbenost je taková, že se po celém světě prodalo přes dvě stě milionů výtisků jeho knih.
Výstava uvádí do Hergého představivosti i nápadů K vidění jsou Hergého plastiky: „Můžete si všimnout, že Hergé byl skutečně skvělým grafikem, který pracoval v reklamě. Vytvářel nápaditá loga, plakáty, věnoval se typografii. A ve své době měl skutečně velký úspěch, v tom, čemu dnes říkáme vizuální komunikace. Jeho práce je skvěle čitelná. A tím si úspěch získala vlastně i postavička Tintina,“ upozorňuje kurátor.
Patrný je vliv kinematografie, protože, jak Jérôme Neutre říká, Hergé byl velký cinéfil: „Gagy Charlieho Chaplina jsou tak patrné i v jeho komiksech. Vtip je ovšem v tom, že Hergého tvorba je aktuální a dal tak vzniknout něčemu, co je univerzální.“
V lednu 1929 poprvé vyšla Tintinova dobrodružství. Otiskl je belgický týdeník pro mládež Le Petit Vingtième Autora by nikdy nenapadlo, jaký celosvětový úspěch bude komiks mít. Postavičku nakreslil vlastně z radosti a na objednávku. Stále se více považoval za reklamního grafika, než za komiksového kreslíře. Úspěch, který příběh měl prvně v Belgii, pak ve Francii a nakonec v celém světě, ho vlastně překvapil.
Výstava na dvou patrech Grand Palais je tematická, nikoliv chronologická. Ukazuje na 450 originálů, především původních kreseb Tintina i dalších Hergého komiksů. Vidíme první náčrty, od černobílých, až po ty, které začal vybarvovat. Prvním barevným komiksem byla Záhadná hvězda z roku 1942. „Příběh o Tintinovi, mladém novináři, byl na objednávku a už tady byla myšlenka záměrně použít příběh odehrávající se v Sovětském svazu,“ objasňuje Jérôme Neutre. „Cíleně to tedy bylo téma politické. Pak tady máme Tintina v Kongu. Ten má zase přiblížit belgický koloniální život. Od těchhle objednávek se ale Hergé velice rychle distancoval a chtěl být více nezávislý. Hergé, a vlastně spíš Tintin, tak nepředstavuje politickou osobnost, ale více méně toho, kdo prochází událostmi a dějinami. Je univerzální, vtipný, ale ne lidový ve smyslu parodie. Tintin je vlastně skaut, který bojuje proti zlu a nespravedlnosti.“
Hergého inspirace asijským uměním„Vidíme to třeba v příběhu Modrý lotus ale i jinde. Často se jedná o nějaký čínský motiv, i když celkově ho asijské umění velice ovlivňovalo, do Asie často cestoval a obklopoval se asijskými uměleckými předměty. Napadá mě ještě jeden příklad: třeba Tintinův díl Faraonovy doutníky, kde je Tintin na kánoi a sjíždí vlnu. Tahle vlna je nakreslená podle známé Hokusaiovy vlny,“ vysvětluje kurátor výstavy Jérôme Neutre. Hergé podle něj do komiksu přinesl umění a noblesu. A jeho nadčasový styl je inspirací i pro současný komiks.
