Skok do prázdna a další performance. Londýnské sólo pro fotoaparát a „selfíčka“
Galerie Tate Modern připravila výstavu s názvem Performance pro fotoaparát. Jejím záměrem je přiblížit vztah fotografie a tohoto uměleckého projevu v rozsahu od vynálezu fotografie v polovině devatenáctého století až po současnost, kterou charakterizuje například módní vlna selfie. Fotografie je totiž, samozřejmě kromě filmu, jedinou možností, jak uchovat, jak zachytit i pro budoucnost právě různé performance. Vystaveno je více než 500 snímků z uplynulých 150 let.
Jsou to například performance francouzského malíře a experimentálního výtvarníka Yvese Kleina ze šedesátých let minulého století, třeba jeho malby na těla nahých žen, které potom obtiskoval do malířských pláten.
Od Nadara po Kleina či tanec butóDále jsou také zachyceny nejrůznější performance japonské výtvarnice Yoyoi Kusama, o jejíž samostatné výstavě právě v galerii Tate Modern jsem mluvil před čtyřmi lety, tehdy byly samozřejmě vystaveny především její skulptury a obrazy, i když i tehdy několik performancí přiblížily také černobílé fotografie. Na současné výstavě jsou ale také rané fotografické práce z Nadarova pařížského ateliéru, kde zachytil mima Charlese Deburaua, syna proslulého mima Jana Kašpara Deburaua, českého rodáka, v pozici Pierota. Tehdy, mluvím o devatenáctém století, to však bylo spíše pózování před fotoaparátem než nějaká performance. V jistém protikladu k Pierotovi jsou tu pak vystaveny snímky japonského experimentálního fotografa Eikoha Hosoa, je to cyklus nazvaný Kamataichi, na němž v šedesátých letech minulého století spolupracoval se choreografem a zakladatelem tance butó Tatsumim Hijikatou.
Současnost píše „selfie“Z doby ne tak dávné se na výstavě představuje například Japonka Masahisa Fukase se svou sérií autoportrétů, tedy nikoli selfie, ostatně v sedmdesátých letech minulého století ani nikdo netušil, že něco takového zaplaví naše města, leckdy dokonce i výtvarné galerie. Z těch opravdu současných je tu zastoupena argentinská výtvarnice Amalia Ulman, její snímky z roku 2014 jsou už pak zmíněná selfie. Také je ostatně umístila na instagramu. A poté třeba švýcarský fotograf Romain Mader, který se na výstavě prezentuje svými naaranžovanými svatebními fotografiemi z roku 2012.
Skok (téměř) do prázdnaJedním z nejzajímavějších vystavených artefaktů je snímek nazvaný Skok do prázdna, na němž německo-maďarská dvojice fotografů Harry Shunk a Janos Kender zachytila v roce 1960 Yvese Kleina, jak padá či skáče z okna domu na pařížském předměstí na chodník. A návštěvníky možná nezaujme vlastně ani tak samotný snímek, ten je z mnoha reprodukcí opravdu dobře známý, ale původní fotografie, které tehdy dvojice fotografů pořídila a které jsou součástí jejich archivu, nedávno věnovaném společně galerii Tate a pařížskému Centre de Pompidou. Na nich totiž můžeme vidět, že Yves Klein neskákal do prázdna, nedopadl na chodník, ale do připravené plachty, kterou drželo několik mužů. To vše ale fotografové později v černé komoře ze snímku odstranili. Takže to dokazuje, že i vyvolávání a ustalování fotografií může být součástí performance.
Výstava Performance pro fotoaparát potrvá v galerii Tate Modern do 12. června 2016.
