Slovanská epopej ve Veletržním paláci
„Slovanská epopej“ malíře Alfonse Muchy – tvořená dvaceti monumentálními obrazy s výjevy z českých dějin a historie Slovanstva – už od svého dokončení v roce 1926 vzbuzuje nejrozmanitější pocity a emoce.
V současnosti ji můžeme ve Velké dvoraně Veletržního paláce v Praze 7-Holešovicích konečně spatřit úplně celou, poprvé v uspořádání podle Muchova původního rozvrhu a v časovém sledu jednotlivých témat. Alfons Mucha získal mezinárodní slávu v Paříži na přelomu 19. a 20 století díky své originální secesní dekorativní tvorbě. Smysl svého uměleckého života však spatřoval právě ve „Slovanské epopeji“, na které s podporou amerického milionáře, slovanofila Charlese Richarda Cranea, pracoval od roku 1912 do roku 1926.
Dokončený cyklus byl jako celek poprvé představen pražské veřejnosti na podzim roku 1928 u příležitosti oslav deseti let samostatnosti československého státu právě ve Velké dvoraně tehdy právě dobudovaného Veletržního paláce.
Na stejné místo se tedy „Slovanská epopej“ po 84 letech opět vrátila prostřednictvím dlouhodobé expozice, kterou připravila Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci Magistrátem hlavního města Prahy. Důstojný rámec celkovému vyznění expozice dodává působivé architektonické a stavební řešení, které je dílem architektů Emila Zavadila a Václava Jandáčka.
Do Veletržního paláce se podíváme s Karlem Oujezdským – co představení „Slovanské epopeje“ Alfonse Muchy pro českou kulturu, ale také pro město Prahu, jemuž je věnována, znamená, o tom nejprve kurátor výstavy, historik umění Karel Srp.
K výstavě vydala Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor Vitae rozsáhlou monografii Slovanské epopeje.
