Velká retrospektiva Jana Koblasy

15. květen 2012

Letošní osmdesátník Jan Koblasa, jehož velkou retrospektivní výstavu můžete v pátek 13. dubna od 10 hodin poprvé navštívit v Jízdárně Pražského hradu, patří svým tvůrčím i myšlenkovým rozletem k pozoruhodným postavám českého výtvarného umění od druhé poloviny 20. století až do současnosti.

Výčet jeho tvůrčích aktivit je neobyčejně široký: věnuje se sochařství, malířství, kresbě, grafice, scénografii a kostýmnímu divadelnímu a filmovému výtvarnictví, literatuře, hudbě a po desítky let i pedagogické práci. Na studiích na Akademii výtvarných umění v letech 1952–1958 se seznámil s malířem Bedřichem Dlouhým a Karlem Neprašem a s nimi a se skladatelem Rudolfem Komorousem založil legendární neodadaistickou recesistickou skupinu Šmidrové.

02605222.jpeg

V roce 1960 se stal vůdčí osobností neoficiálních atelierových Konfrontací a jedním z protagonistů české strukturální abstrakce – informelu. Úhelným kamenem jeho sochařské práce se stala osudem zmítaná, někdy existenciálně jindy až groteskně pojatá lidská figura, zjednodušovaná později až do lapidárních minimalistických forem.

Okupace v roce 1968 zastihla Jana Koblasu v Itálii odkud přesídlil do Německa, kde zažíval nelehký úděl emigranta. Usadil se na německém severu, kde se stal respektovaným tvůrcem a také pedagogem na Muthesius Hochschule v Kielu, kde založil ateliér volné plastiky a působil zde v letech 1969 až 1998.

Karel Oujezdský se v Jízdárně Pražského hradu profesora Jana Koblasy zeptal, jak v jeho nitru a potom v ateliéru jeho sochy a obrazy vznikají a co všechno výslednou podobu výtvarného díla ovlivňuje.

Koblasovu velkou retrospektivní výstavu, zahrnující u nás dosud nevystavované sochařské i jiné práce z posledních desítiletí, jeho rané školní práce i výběr z jeho informelní tvorby z 60. let, můžete navštívit v Jízdárně Pražského hradu až do 8. července.

Výstavu, která se koná pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause, uspořádala Správa Pražského hradu. Autory koncepce výstavy jsou Jan Koblasa a kurátor Radan Wagner.

Spustit audio