Vnitřně provázaný organismus díla Josefa Istlera je v celku k vidění po 27 letech
Museum Kampa otevřelo velkou retrospektivní výstavu významného představitele českého válečného a poválečného surrealismu a informelu 60. let 20. století, člena skupiny Ra, malíře a grafika Josefa Istlera.
Představitel české abstraktní malby a informelu Josef Istler se narodil v roce 1919 a zemřel v roce 2000. Jeho poslední výstavy proběhly před 27 lety, roku 1989, v Liberci, Chebu a v Karlových Varech. S rozsáhlým Istlerovým malířským dílem i s jeho pracemi na papíře se teď mají zájemci možnost seznámit na retrospektivní výstavě v prostorách Musea Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových v Sovových mlýnech na Kampě v Praze. Expozici, obsahující na 260 umělcových prací zapůjčených z celé řady galerií i ze soukromých sbírek, připravila historička umění Iva Mladičová: „Josef Istler patří ke generaci, která začínala ve velmi nevlídném období zasaženém válečnými událostmi. Skupina Ra se začala utvářet už před válkou, ale Istlerovi bylo v roce 1939 teprve dvacet let. Nejprve byl v okruhu pražské větve skupiny Ra, která vystoupila už v roce 1942 se sborníkem Roztrhané panenky, kam také třemi grafikami Istler přispěl. Ale tehdy ještě museli antidatovat datum toho sborníku, aby nebyli perzekvováni.“
V posledním válečném roce byla při náletu na Prahu zničena řada děl Josefa Istlera V roce 1946 se uskutečnily jeho první samostatné výstavy, několik obrazů bylo zařazeno na přehlídku československého umění v Paříži. Jeho tehdejší práce zaujaly umělce budoucího mezinárodního seskupení CoBrA. Počátkem 50. let se Josef Istler v rámci intelektuálního okruhu kolem Karla Teiga podílel na přípravě samizdatových sborníků Znamení zvěrokruhu, Objekt I a II. Ve svých pracích zobrazoval aktuální atmosféru absurdity a metafyzické úzkosti. Koncem padesátých let se zabýval možnostmi abstraktní gestické malby, k tomuto výrazu se vracel i v 80. a 90. letech. Roku 1962 byla tehdejším československým režimem zakázána retrospektivní výstava Josefa Istlera.
Součástí výstavy je v prostorách Konírny Sovových mlýnů i chronologicky uspořádaná expozice prací Josefa Istlera na papíře zahrnující jeho lepty, litografie, monotypy, dekalky, frotáže a další experimentální práce.
Tematicky jse podle kurátorky zajímavé období 50. let minulého století, kdy se v díle Josefa Istlera objevuje zajímavé prolínání vegetace a figurálnosti: „To souvisí také dost z experimentováním Josefa Istlera ještě v dřívější době, kdy byl v okruhu skupiny Ra v přátelském vztahu s fotografem Korečkem. Tehdy ta anorganická a organická tvarovost se nějakým způsobem dostala u Istlera do souvislosti s jeho geometrizovanými liniovými figurálními kompozicemi z poloviny 40. let.“
V první polovině 60. let vytvářel Josef Istler v malbách i grafikách prostorové labyrinty subjektivních psychologických ponorů, se světelnými ohnisky kosmické dimenze. Italský kritik Enrico Crispolti zařadil roku 1971 jeho práce do reprezentativní antologie informelu. Po polovině 60. let se umělec opět vrací k expresivnějšímu výrazu. Iva Mladičová k tomu dodává: „Tento projev má ale i informelní charakter, což vidíme v zajímavé práci s texturou textilu. Pak přidává ještě i úlomky skla, takže se dostáváme v druhé polovině 60. let k motivu jakéhosi magického oka, ke kterému se vrací ještě i v pozdější tvorbě. Typické pro něj je, že 70. a 80. léta jsou obdobím návratů.“
