Vydejte se na cestu Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí je k vidění ve Valdštejnské jízdárně
Přes dvě stě vzácných uměleckých artefaktů z Krušnohorského regionu z období let 1250 až 1550 představuje reprezentativní výstava nazvaná Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Ve výstavních prostorách Národní galerie v Praze ve Valdštejnské jízdárně ji můžete navštívit do 13. března příštího roku.
Velké křídlové oltáře, deskové a knižní malířství, sochařství, architektonické skulptury či památky zlatnictví a uměleckého řemesla ukáží význam a bohatství severozápadních Čech, jejichž značná část byla v minulosti hraničním regionem. Ten mnohdy velmi citlivě reagoval na změny politické, hospodářské a náboženské situace na české a saské straně Krušných hor.
Název Bez hranic odkazuje na těsné kontakty a provázanost krajin po obou stranách krušnohorského hřebene „Přeshraniční oblast Krušných hor vykazovala v období vrcholného a pozdního středověku intenzivní obchodní a kulturní provázanost Českého království a Saského kurfiřství. Cílem výstavy je představit divákům kulturní a umělecké bohatství, ale také posílit identitu regionu, jež byla do značné míry zapomenuta v důsledku událostí minulého století i ztrátou kulturní krajiny povrchovou těžbou uhlí,“ říká autorka výstavy Michaela Ottová.
Stovky let staré příběhy„Řada děl byla díky projektu restaurována, mnoho artefaktů je mimo region prezentováno vůbec poprvé. Je jím i stěžejní exponát, mimořádná kamenosochařská památka z kadaňského františkánského kláštera vytvořená putujícím kameníkem Ulrichem Creutzem. Jeho jméno je vytesáno po obvodu náhrobku Jana Hasištejnského z Lobkovic. Objednatel náhrobku, významný šlechtic a hejtman Kadaně a Žatce, byl spolu s bratrem, humanistou Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic, hlavním patronem kadaňského kláštera. Proto si Jan zvolil klášterní kostel jako místo posledního odpočinku. Janově spiritualitě odpovídala i volba náhrobku typu transi se zobrazením práchnivějícího těla, které zdůrazňuje pomíjivost lidského života. Náhrobek se původně skládal ze dvou částí – z vystavené tumby s expresivním reliéfem skeletu s atributy hříchu a zmaru, a z desky s rytířským portrétem zemřelého, datované letopočtem 1516, která je zazděná v chóru kadaňského klášterního kostela,“ popisuje Michaela Ottová.
Výstava Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí je výsledkem mnohaletého výzkumu severočeských a pražských historiků a historiků umění z FF UJEP v Ústí nad Labem a FF UK v Praze. Výsledky výzkumu více než dvou desítek badatelů budou publikovány v doprovodných textech k výstavě – v tištěném, bilingvním, popularizační formou zpracovaném průvodci a ve vědeckém katalogu výstavy.
