Zachary Lieberman vás naučí malovat pomocí světla a váš hlas přetvoří do vizuální podoby
Monumentální světelné objekty, interaktivní instalace a videomappingy ode dneška do neděle promění tvář noční Prahy. Koná se 4. ročník Signal festivalu, na kterém se představí umělci z jedenácti zemí světa.
Jedním z účastníků festivalu je americký umělec Zachary Lieberman, který v Cihelné ulici nedaleko Mánesova mostu představí svůj projekt Reflection Studies. Jeho prostřednictvím si můžeme vyzkoušet, jak malovat pomocí světla. Svůj zájem soustřeďuje na zlepšování komunikačních schopností lidského těla, například na přetváření lidského hlasu do vizuální podoby.
„Reflection Studies je instalací, kde je světelný stůl a různé tvary, které jsme vyřezali,“ představuje autor svůj projekt. „Ať už jde o písmena abecedy, nejrůznější křivky, geometrické útvary, čtverce, linky a podobně. Lidé je můžou pokládat na světelný stůl a software, který jsem vyvinul, bude simulovat, jak by to vypadalo, kdyby se od těchto obrazců odráželo světlo. Vlastně budou lidi stavět stěny, od kterých se světlo odráží a tím vytváří různé kresby. To, co vytvoříte, se bude měnit podle toho, jak se světlo pohybuje. Je to na stejný způsob, jako kdybyste si hráli se zdrojem světla nebo se světelnými hranoly, ale v tomto případě za použití čipů.“
Vyvinul jste program, který převádí lidský hlas do vizuální podoby.Většina mé práce je o přenosu, takže počítač převezme nějaký signál a přetransformuje ho. Myslím si, že to, co je počítačem zprostředkováno, je něco jako přenos, v tomto případě hlasu, který je pak vizualizován. Signál zkrátka projde počítačem a softwarem, který tento počítač obsahuje, a na konci je obraz. Na podobné typy přenosů je přístroj, který používám, opravdu skvělý. Jako výtvarník využívám i určité možnosti přenosu signálu, které mi tento přístroj nabízí. Hlas můžete slyšet, ale nevíte, jak vypadá. Pomocí tohoto přístroje ho můžete zviditelnit. Současné technologie vám zkrátka podobné přenosy umožňují.
Je výsledek tohoto přenosu víc vašim dílem, jakožto umělce, nebo je dán i samotným počítačem? Jedná se o kombinaci. Jako umělec jsem s počítačem v určitém dialogu. Chci něco vytvořit a získat zkušenosti, ze kterých pak mohu těžit. Počítač do tohoto procesu vnáší určitou formu interpretace, která vás pak dovede k tomu, že věci lépe vnímáte. Jako výtvarník si nejprve uděláte takový náčrtek, který pak postupně dostává v tom zmíněném dialogu jasnější kontury a vzniká umělecké dílo. A na jeho výsledné podobě ten proces má zásadní význam. Pro mne je ale důležité, aby to na konci byla poezie.
Podílel jste se také na vývoji snímače očního pohybu, který pomohl paralyzovanému graffiti umělci znovu malovat. Jedná se o spolupráci. Jsem jen jeden ze skupiny umělců. Její zakladatel je původem z Kalifornie. Inspiraci čerpal na ulicích, kde pracoval. Onemocněl ale vážnou chorobou, která ho doslova paralyzovala. Jedná se o spinální muskulární atrofii, která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla. Nyní je kompletně ochrnutý a může jenom hýbat očima. Je trvale umístěn v nemocnici, kde je napojen na přístroje, které mu pomáhají dýchat. Setkali jsme se s ním a i po dohodě s jeho rodinou jsme připravili designový projekt, pro který jsme využili počítačový systém, který je ovládán očima. Takže jsme vzali kameru a díky ní jsme začali zaznamenávat pohyb jeho očí. On je jen jeden z mnoha ochrnutých lidí, kteří mohou kontrolovat svět pouze očima.
Jeden z příkladů je například slavný fyzik Stephen Hawking, který také podobný systém používá. Konkrétně tento systém je ale opravdu velmi drahý. Jeho komerční verze stojí tisíce dolarů. My jsme použili levnější věci jako je třeba webkamera, která stojí padesát dolarů, nebo jednoduché brýle. Vytvořili jsme tak takovou lowcostovou verzi. S využitím tohoto jednoduchého systému se náš kolega dívá na obrazovku, a když mrkne, je to jako kdyby klikal myší. Postupně tak může tvořit linky, z linek písmena a je schopen také malovat. A další krok je na nás, abychom zveřejnili a zživotnili tak jeho kresby formou streamingu přímo z nemocničního pokoje. Funguje to tak, že on maluje a my to live přenášíme na ulici na stěny okolních domů. Utrpení jednoho člověka se pak dotýká i nás a uvědomujeme si, že nás může kdykoliv postihnout něco podobného. Tento projekt je také o to zkusit pomoci někomu, aby se mohl věnovat tomu, co miluje. Vy možná třeba milujete svou zahradu, věnujete malování, psaní nebo máte rád hudbu. Když o to přijdete, je otázka, zda vám to technika může vrátit zpět. A to je opravdu zajímavé téma, jak vám v tom technologie mohou asistovat.
Co vy milujete jako umělec? Mám rád podobné mise. Pro mne je to hlavně o tom, že tak mohu trpícímu usnadnit život. Na Instagram dávám také různé foto ukázky, je to takový můj diář. Mám moc rád také svoje studenty, zkrátka rád pomám ostatním, rád učím druhé, jak pomáhat.
Worskhop máte i tady v Praze. Co budete učit?V jednom workshopu se budu zabývat novými formami spojení. To je docela zajímavé téma, jak co spojit a skombinovat. Budu tedy lidi učit, jak v tomto smyslu funguje kód a počítače. A jak se to dá použít při malování, při vytváření kreseb.
Jsou pro vaši práci důležitější schopnosti programátora, nebo spíš umělecké nadání? Myslím, že se to týká obojího. Studoval jsem klasickou malbu, kterou teď kombinuji s počítači. Umění je něco, co je všude kolem nás, co na nás reaguje a na co naopak reagujeme my. Jako učitel se snažím pomáhat, aby mí studenti naučili počítače používat, aby jim porozuměli a aby s jejich pomocí dělali umění.
