Nová architektura v Pekingu postavená k olympiádě

13. červenec 2008

S blížícím se zahájením olympijských her v Pekingu se v médiích hovoří o politice a bezpečnostních opatřeních. Zahraniční tisk ale věnuje pozornost rovněž architektuře, která u této příležitosti ve městě vznikla. Časopis Mobil, v němž Německé dráhy zdarma informují své cestující o dění na celém světě, napsal: "Žádné jiné město nevyužilo umění slavných současných architektů tak, jako právě Peking". Citáty vybral Aleš Knapp.

"Návštěvníci Pekingu si nekoupí plán města, který by nebyl zastaralý už ve chvíli, kdy opustil tiskárnu." - těmito slovy komentuje reportér časopisu Mobil rychlost, jakou se město před olympiádou rozrůstalo. A dodává: "Místní obyvatelé jsou hrdí, pokud někdo z Evropanů jejich metropoli obdivuje. Třeba pekingský taxikář, k němuž si sednete do vozu, beze slova zamíří ukazováček na impozantní věž budovy Státní televize, jako by tím chtěl říci vše: Dvě ocelové věže ve tvaru písmene L, které se před námi tyčí do výšky 234 metrů. Slavný nizozemský architekt Rem Koolhaas a jeho německý kolega Ole Scheeren tu vytvořili pro Peking novou dominantu. Zvláštní hypermoderní budova Národního divadla" - pokračuje list Mobil - "pak signalizuje směr do budoucnosti: kopule ze skla, titanu a betonu se klene k obloze jako létající talíř umístěný doprostřed umělého jezera. Ojedinělá stavba, k níž vypracoval návrh francouzský architekt Paul Andreu, se vryla do povědomí pod názvem ´Vejce´.

Citovaný časopis zdůrazňuje - doslova - že "prominentní architekti z celého světa využívají situace, aby v zemi neomezených možností realizovali své stavitelské sny. Podle olympijského hesla, které zní ´Jeden svět, jeden sen´, tak vznikla v Pekingu mistrovská novátorská díla, která - už jen z finančních důvodů - by bylo zcela nemožné realizovat jinde. Žádné město na světě se nemění tak rychle jako Peking. A olympijské hry tuto proměnu Pekingu mnohonásobně urychlily." - Konec citátu.

"Staveb, kterým přísluší pouze superlativy, najdeme v Pekingu celé množství". - pokračuje časopis Mobil. "Vizionářský projekt olympijského stadionu vypracovala dvojice švýcarských architektů, Jacques Herzog a Pierre de Meuron, kteří jsou rovněž autory fotbalového stadionu v Basileji, kde bylo sehráno několik zápasů letošního mistrovství Evropy. Obyvatelé Pekingu pokřtili jejich dílo přízviskem ´Ptačí hnízdo´. Olympijský stadion, vytvořený ze čtyřiceti dvou tisíců tun propletených ocelových podpor, připomíná spletenec ptačího hnízda a při své mohutnosti působí velmi odlehčeně. Architekt Jaqcques Herzog stadion označuje za nejvýznamnější budovu, kterou dosud se svým kolegou Pierrem de Meuron navrhli."

"Z plaveckého stadionu, postaveného jakoby z bublin, které se za tmy rozsvítí, se už nyní stal žádaný objekt pro fotografy. Je to dílo kolektivu architektů z australského Sydney. Materiál tvoří 3000 napumpovaných vzduchových polštářů, zhotovených ze speciální průhledné fólie. Plavecký stadion s pěti bazény, který místní obyvatelé pokřtili jménem ´Vodní krychle´, je největší a nejmodernější halou svého druhu na světě. Stěny ze vzduchových polštářů absorbují sluneční záření a snižují ztrátu tepla. Olympijské tenisové centrum" - pokračuje časopis Mobil - "je zase nazýváno ´Lotosový květ´ a tribuny uspořádané jako okvětní lístky zaručují vynikající cirkulaci vzduchu. Nový terminál pekingského letiště vytvořil věhlasný architekt Norman Foster. S délkou více než 3 kilometry je větší než všechny terminály londýnského letiště Heathrow dohromady a označován je za nejmodernější letištní budovu na světě." - informoval německý časopis Mobil o stavbách, které vznikly u příležitosti olympijských her v Pekingu.

autor: Aleš Knapp
Spustit audio