Z Polska: Krakov jako muzejní metropole
Krakov rozhodně netrpí nedostatkem muzeí. Jen na wikipedii je jich vyjmenováno pětatřicet, a to nejsou všechna. A přesto tu vznikají nové expozice, navíc téměř vzorové, pokud jde o jejich modernost.
O nové budově Muzea letectví informuje z Polska Ivan Matějka.
Nová budova Muzea polského letectví v Krakově vznikla z betonu, oceli a skla. Na pohled však překvapí lehkostí. „Nepře se s okolím, nedominuje mu, a přece přitahuje pozornost," říká o stavbě projektované berlínským ateliérem Pysall a Ruge Krzysztof Wielgus z krakovské polytechniky. Viděna z výšky, připomene otáčející se vrtuli nějakého dávného letadla. Uvnitř připomene okamžitě hangár.
Tři křídla nové budovy, která se veřejnosti otevřela v druhé polovině září, se rozprostírají na symbolickém místě. Právě zde vzniklo v roce 1912 jedno z prvních letišť na evropském kontinentu. Fungovalo až do roku 1963, o rok později se tu už konala výstava historických letadel, muzeum oficiálně vzniklo roku 1970. Za zhruba čtyři desetiletí se v jeho sbírkách nashromáždilo množství unikátních strojů. Kolekce dokumentuje zejména rozvoj polského letectví, ať již vojenského nebo civilního. Raritou ale je i dvacet strojů ze soukromé sbírky Hermanna Göringa, které byly za válečného bombardování Berlína odvezeny na území dnešního Polska, kde už také zůstaly. Najdeme mezi nimi například americký Curtiss Hawk II, který byl za berlínské olympiády v roce 1936 používán k vyhlídkovým letům nad sportovišti. Nejsou to ale zdaleka všechno nějaké relikvie po nacistickém režimu - Göring doplňoval svou sbírku o nejzajímavější letadla, která byla zabavena v okupovaných zemích celé Evropy. Muzeum však nabízí i podstatně modernější letadla, včetně pěti položek původem z Československa - vyjímá se mezi nimi hlavně Aero Ae-145.
Budova je konstruována tak, aby provoz byl ekologický a co nejlevnější. Haly nepotřebují díky svému položení klimatizaci, vystačí si s přirozeným prouděním vzduchu. Skleněné plochy zajišťují dostatek přirozeného světla i v pošmourných dnech. Nová budova zprostředkovává historii letectví těmi nejmodernějšími muzejními prostředky. Takový je nyní v Krakově trend. Zahájilo ho loni otevřené muzeum v někdejší administrativní budově továrny Oscara Schindlera, které v osmadvaceti sálech vypráví o podmínkách života v okupovaném Polsku.
Podstatně hlouběji do minulosti - a to doslova - přenese návštěvníky expozice, která se nachází osm metrů pod povrchem Hlavního rynku. Před dvěma týdny byla otevřena v podzemních prostorách, které v posledních pěti letech zkoumali archeologové. Zhruba desetina vzácných nálezů z tohoto průzkumu se stala exponáty, návštěvník si je ovšem může prohlížet nejen v klasických vitrínách, ale i velmi detailně - za pomoci moderních technologií. Expozici připravovali nejen historici, ale i multimediální specialisté, scénografové a filmaři. Jejich cílem bylo vyprávět o minulosti města, které bylo ve středověku stejně významné jako Londýn či Norimberk, tak, aby návštěvníci zapomněli na přítomnost. Středověk se hlásí zvuky i pachy, pod nohama návštěvníků se blýskají kaluže, občas jim cestu protne krysa, král Kazimír Veliký na kolemjdoucí z rytiny mrkne okem. Kromě stovek reálných historických předmětů se v podzemí nacházejí stovky elektronických modelů a digitálních rekonstrukcí. Taková expozice byla pochopitelně drahá, přišla na 52 milionů zlotých - 12 milionů z toho poskytla Evropská unie. Jedinou nevýhodou je, že expozice může najednou pojmout jen kolem 150 návštěvníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
