Jubilejní výstava Augusta Hermanna Franckeho v Halle nad Sálou

Takové bylo krédo německého teologa, vědce a pedagoga Augusta Hermanna Franckeho, zakladatele tzv. Franckeových nadací, rozlehlého komplexu sociálních, pedagogických a vědeckých institucí. Letos v Halle nad Sálou, kde žil a působil, slaví 350. výročí jeho narození.

Francke byl jedním z hlavních představitelů pietismu, reformního hnutí evangelíků v 17. a raném 18. století. Narodil se roku 1663 v severoněmeckém Lübecku a vyrostl v rodině dvorního a justičního rady. Do Halle nad Sálou přišel koncem 17. století jako profesor starořečtiny a orientálních jazyků a působil zde v předměstí Glauchau mnoho let jako evangelický farář. Halle a jeho okolí byly však tehdy zdevastovány morem, mezi zbídačelým obyvatelstvem žilo mnoho sirotků.

Problematické sociální poměry přiměly Franckeho nejdříve k tomu, aby zřídil sirotčinec a školu pro chudé děti. Model se osvědčil, a příliv dětí byl velký a vytrvalý. Dr. ClausVeltmann z Historického sirotčince vysvětluje, že Francke proto své sociální a pedagogické působení postupně rozšiřoval: „Pietisté byli toho názoru, že společnost je zkažena ve všech svých složkách a že východiskem z té zkaženosti je výchova. Proto Francke zakládal postupně školy pro děti všech stavů, jak se tehdy říkalo – dnes bychom řekli ze všech sociálních vrstev. Zřídil třeba latinskou školu a též školu pro děti šlechtických rodin. A když r. 1727 zemřel, žilo v jeho školském městečku přes 2000 dětí.“

Aby mohl svá zařízení udržovat a nebyl pouze odkázán na dary, založil Francke také řadu hospodářských provozů. Tak vznikly tzv. Franckeovy nadace, z nichž vzešla mimo jiné první německá dětská nemocnice, první naučná školská zahrada a model německé Realschule, prakticky zaměřené střední školy.

Historický sirotčinec |foto: © Reinhard Hentze

Pietisté v Halle nalézali styčné body mezi svým světonázorem a učením českých bratří a podporovali náboženský život českých exulantů. Francke byl ve svém pedagogickém a didaktickém přístupu silně ovlivněn Komenským a jeho spisy. Osobní kontakt měl s vnukem Jana Amose Komenského, Jablonským, který působil jako reformovaný dvorní kazatel v Berlíně.

V Halle provozovali pietisté tiskárnu na věroučné spisy a tam byla v roce 1722 vydána také bible v češtině. Díky svým kontaktům do Holandska získal August Hermann Francke část odkazu Jana Amose Komenského a uchoval ho v Halle. Tak se mohlo přihodit, že byl ještě v roce 1935 objeven v historické Franckeově knihovně neznámý rukopis Komenského díla, který byl při oficiální návštěvě roku 1957 předán ČSSR jako státní dar. Pietismus měl ve své době ovšem pověst radikálního hnutí, vrchnost pohlížela na působení pietistů s nedůvěrou a leckde bylo jejich učení zakázáno.

Pietismus byl hnutím obnovy jak luterské, tak reformované církve 17. a raného 18. století. Pietisté byli toho názoru, že jak Luther, tak Calvin nedokončili reformaci, ale uvízli z politických důvodů na určitém bodě své reformy. V centru víry pietistů byla individuální zbožnost každého věřícího, a pietisté se domnívali, že faráři a oficiální církev jí nepřikládají náležitý význam. Proto také název Pietismus – od pietas neboli pobožnost. Ale takové posílení individua má samozřejmě vždy za následek oslabení etablovaných mocenských struktur. Pietisté měli mnohdy pověst buřičů.

Také August Hermann Francke narážel na odpor a byl vykázán z Lipska a Erfurtu, než našel stálé působiště v Halle. Zde rozvíjel postupně mezinárodní kontakty, jež sahaly až do Dánska, Anglie, Ruska a Indie.

Po období úpadku byly Franckoevy nadace roku 1992 obnoveny a školské městečko s Historickým sirotčincem poté nákladně rekonstruováno. Dnes tvoří opět živé středisko města Halle nad Sálou. V areálu nadací se nachází také instituty univerzity Martina Luthera Halle-Wittenberg, a právě její pedagogické vědy zaujímají při srovnávacích hodnoceních německých univerzit přední místo.

Franckeovy nadace dnes již nejsou církevní institucí. Stanovili jsme si však za úkol, abychom sociální, pedagogické a kulturní cíle Augusta Hermanna Franckeho přenášeli do moderní doby. Nadace mají dnes opět centrum pro děti a provozují několik dětských školek.

Jubilejní výstava v muzeu v Halle nad Sálou zahrnuje vedle dokumentace o Augustu Hermannu Franckem a jeho době také zajímavé přírodovědecké sbírky pořízené jeho spolupracovníky k výukovým účelům a prohlídku jedinečné historické Franckeovy knihovny. K vidění bude do 21. července.