Kultovní Raffaelova „Madonna" slaví 500 let

Kultovní obraz Raffaela, který vznikl krátce po slavném plátně da Vinciho, slaví 500 let vzniku. Slavný obraz, který italského mistra nechal namalovat sám římský papež Julius II. v roce 1512, je symbolem Drážďan a již od počátku devatenáctého století za ním putují milovníci umění z celého světa.

Nejkrásnější žena světa slaví 500 let, tak Státní umělecké sbírky nazvaly výstavu věnovanou mistrovskému dílu Raffaela Santiho, které svou ojedinělou pouť za mýtem odstartovalo právě v saské metropoli. Zde se totiž ocitlo díky iniciativě saského kurfiřta Augusta III. a jeho vášni pro umění i šestému smyslu pro unikát.

Výstava v obrazárně Zwinger ve čtyřech tematických sekcích představuje dějiny jednoho z nejslavnějších pláten světa, od jeho vzniku za renesance až po globální mýtus současnosti. Celkem se prezentuje na 250 exponátů, mezi nimi cenné zápůjčky z celé řady evropských muzeí, k vidění jsou i další díla Raffaela nebo jiných umělců renesance.

Poprvé jsou spolu vystaveny malířovy nejkrásnější portréty žen – kromě Sixtinské Madonny i Donna Velata, portrét z Palazzo Pitti ve Florencii, který podle expertů mohl být předlohou a modelem slavnější jubilantky. Ta jako dárek dostala nový rám, který je náročně vyrobenou kopií severoitalského tabernáklového rámu. Nahradil neorenesanční, který bývalý oltářní obraz obepínal od návratu do Drážďan v roce 1956. Velkolepé dílo o ploše kolem 5,4 metru čtverečních, které každoročně přiláká na půl milionu návštěvníků, se přestěhovalo ze svého čestného místa na prvním poschodí Galerie Staří mistři do přízemí, gobelínového sálu.

Samostatná kapitola výstavy je věnována cestě obrazu z italského kláštera v Piacenze, kde visel do roku 1754, téměř 250 let bez většího povšimnutí. Dopisy z poloviny 18. století dokazují, jak kurfiřt August III. vehementně usiloval o koupi obrazu, za který zaplatil horentní sumu. Obě strany si evidentně byly vědomy ceny plátna. S příchodem obrazu do Drážďan se začíná psát slavný příběh "Sixtinské madony", který narušila druhá světová válka, kdy se stal válečnou kořistí a skončil v Moskvě. Odtud se ale k Labi vrátil v roce 1956.

Ještě více, než samotný obraz, se proslavili dva andělíčci ve spodní části plátna, kteří jako potisk zdobí nejrůznější předměty, trička, deštníky, vánoční ozdoby ba dokonce i balící i toaletní papír.