Ráj: Láska – úvodní díl z filmové trilogie Ulricha Seidela

30. leden 2013

První díl trilogie rakouského režiséra Ulricha Seidela Ráj: Láska měl premiéru loni v Cannes. Nyní se dostává do německých klubových kin s tím, že na nadcházejícím Berlinale poběží závěrečná část jeho trilogie. Němečtí filmoví kritici označují Seidlovy filmy za hattrick, srovnatelný prozatím pouze s Kieslowského trilogiíí Tři barvy: Modrá, Bílá, Červená.

Sex jako turistický cíl, byl ještě donedávna vyloženě mužskou záležitostí. Nejznámější destinací bylo a zůstává Thajsko. Ale ženská emancipace dosahuje nejen nejvyšších pater koncernů a jejich správních rad, ale i vzdálenější a pragmatičtější cíle. Nejznámějšími jsou Keňa a některé ostrovy v Karibiku.

Seidlově hrdince Terese je kolem padesáti a má kolem 30 kilo nadváhy. Na začátku filmu rychle pakuje kufr, odevzdává dceru a v dalším záběru už sedí v autobusu v Keni a jede do hotelu. V hotelu má předplaceno all inclusive – až na sex, za ten se platí zvlášť.

Terese je nová a nevyzná se. Jiné ženy se stejnými úmysly, které zde potkává, mají zkušenosti. A přes otevřeně vyřčené sliby cestovních kanceláří – léto, slunce, sex – všechny tajně touží po lásce. Tu samozřejmě nenajdou a dokonce ani se sexem to není tak jednoduché – není zde žádný hodinový hotel, který by jim ušetřil tvrdé vyjednávání – jde o ryzí obchod a platí se cash. Napnutý provaz dělí na pláži turistky a domorodce. Místní, mladí a urostlí, nabízejí suvenýry, ale ve skutečnosti jsou to jejich těla, která propůjčují ke krátkému použití.

02818596.jpeg

Kdo zná Seidelovy filmy, ví, co ho čeká: dokumentární charakter, který podtrhuje intimitu scén, tělesnost. Jeho snímky jsou velmi přímé, smutné, něžné, odhalující trapnosti hrdinů – trapnosti hraničící až s trýzněním – samozřejmě diváka. S tím vším se ve filmu setkáme. Seidelova metoda dlouhých sekvencí a setrvávání na obličejích nehledě na to, co se okolo děje, dodává snímkům dramatičnosti. Tu Seidel podtrhuje obsazením filmu – herci i neherci. Výsledný efekt: nemilosrdná realita na hranici snesitelnosti.

Terese tedy nezbývá nic jiného než jít – nikoliv za hlasem srdce, ale za zkušenou smečkou turistek. Divák jde dobrovolně s ní, vtažen nenávratně do Seidelových osidel. Na konci filmu je Terese neuspokojená, zklamaná, využitá a zneužitá. Nemá větší zkušenosti v sexu, ale v obchodu s ním. A je nasnadě, že přesto přijede znovu.

Seidlův film je nestranný. Dva roky rešerší v prostředí keňských beachboys stupňují autentičnost filmu. Výsledkem je silný filmový zážitek ze světa globalizovaného sexu.

Paradies: Liebe. A/D/F 2012. Režie: Ulrich Seidel. Hrají: Margareze Tiesel, Peter Kauzungu, Inge Maux a další. 120 minut.

autor: Eva Novak
Spustit audio