Z Ruska

Lev Tolstoj, Dante, Servantes, Shakespeare, Goethe, Hugo a Joyce – těmto sedmi evropským spisovatelům je zasvěcen čtvrtý mezinárodní pětidenní festival „Sad genijev“ (Zahrada géniů), zahájený ve středu 3. července v parkovém muzeu Jasná Poljana. (Rodiště Lva Tolstého se nachází v Tulské oblasti jižně od Moskvy.) Návštěvníky čekají hudební a činoherní představení, vycházející z děl zmíněných klasiků, jakož i přednášky o osudech jejich literatury i jejich případné ekranizace. Zahajovalo se předpremiérou seriálu dokumentárních filmů Tolstí, po promítání následovalo setkání s režisérkou Feklou Tolstou. 4. července se promítala (v HD kvalitě) Gounodova opera Romeo a Julie, natočená na festivalovém představení v Salzburku v roce 2008; diváci dále shlédli italskou variantu Anny Kareninové (se Soňou Bergamosko v titulní roli). Nový překlad Krále Leara přečetl herec Alexandr Filippenko.

Další letní festival probíhá od roku 2010 (z iniciativy varhanice Jeleny Privalovové) v Kuskovu. (Letní sídlo Kuskovo si dal postavit hrabě Šeremeťjěv, jeden z generálů Petra I., jihovýchodně od Moskvy. Z metropolitního Rjazanského prospektu tam jede autobus 133.)Ten nápad byl od začátku úspěšný: koncerty klasické hudby ve světlém sloupovém sále hlavního paláce, plném zrcadel, byly vyprodány hned při zahájení akce v roce 2010, což přispělo k tomu, že se festival Varhanní večery v Kuskovu koná každoročně. Postupně roste počet interpretů – loni tu hrál Komorní orchestr Kremlin a letos je magnetem akce Filharmonický sbor Jaroslavija. Pod vedením profesora moskevské konzervatoře Vladimira Kontareva budou provedeny (a capella) známé skladby ruských a zahraničních skladatelů. Povinnou součástí všech koncertů je vystoupení s doprovodem varhan. Zazní moteta Alexandra Grečaninova a Mše g dur od Franze Schuberta – s uměleckou ředitelkou festivalu Jelenou Privalovovu u varhan.

Na vedlejší scéně Mariánského divadla v Petrohradě se odehrála jedna z klíčových událostí festivalu Hvězdy bílých nocí: Valerij Gergijev dirigoval světovou premiéru v pořadí šesté opery osmdesátiletého Rodiona Ščedrina Blecha (Levša) – byla to objednávka této petrohradské scény, připsaná autorem ke Gergijevovým šedesátinám. Libreto si napsal Ščedrin podle stejnojmenné novely Nikolaje Leskova. Scénická verze díla (v režii Alexeje Stepanjuka a Alexandra Orlova) bude představena koncem července; první seznámení s partiturou se konalo ve formě koncertního provedení.Ščedrin se ztotožňuje s Leskovem (prozaik žil v letech 1831 až 1895) v tom, že hlavní vlastnost ruského životaběhu je úděsná iracionalita, jak o tom svědčí závěrečný sbor opery Blecha: Nevíme, co činíme.