19.03.2010
Kdo ještě neví, že je Afričan? Tímto titulkem upozorňuje Právo na festival Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričané, který se uskuteční od 20. do 27. března již podeváté v sedmi městech České republiky. Letošní ročník bude patřit dramatikům z Haiti a Čadu a africkým kořenům. Festival zahájí 20. března benefiční večer v Divadle Kolowrat. Výtěžek z večera, který zajímavými ukázkami přiblíží nám vzdálenou kulturu, pomůže konkrétním obětem zemětřesení na Haiti. Více o festivalu se dozvíte po osmé hodině v Mozaice.
V Právu si dále můžete přečíst rozhovor s Kaméliemi, tedy s Danou Vlkovou a Hanou Buštíkovou.
Mladá fronta Dnes se věnuje hudebním cenám Anděl. Po protestech hudebníků pořadatelé změnili pravidla a do nominací se opět vrací Jarek Nohavica a skupina Kabát, kteří byli předtím vyřazeni. Svůj názor na hudební ceny Anděl zde v rozhovoru vyjadřuje i Dan Bárta.
V Lidových novinách najdete recenzi Lenky Lindaurové na výstavu Marka Kvetána s názvem 5. 3. - 2. 5. 2010, které je k vidění v druhém patře Staroměstské radnice a jak je uvedeno v názvu, trvá do 2. května.
Lindaurová píše, že Kvetán pracuje s komerčními podobami, které každý zná z běžného života. Jeho práce mají kritický sociální podtón, ale také svou svébytnou jemnou estetiku. Jeho díla nejsou konečnými výstupy, ale generátory dalších "obrazů".
15. dubna to bude sto let, co se narodil Zdeněk Sklenář a Lidové noviny upozorňují na jeho retrospektivu s názvem Zdeněk Sklenář: Deset tisíc věcí, deset tisíc let,která je k vidění do 6. června v domě U Kamenného zvonu v Praze.
Hospodářské noviny otiskly recenzi Petra Vebera na pražský středeční recitál mladého mexického tenoristy Davida Lomeliho. Veber ve své recenzi píše, pověst mimořádně slibného hlasu, která pěvce předcházela, se potvrdila. K pěknému zpěvu se přidalo upřímné vystupování a zřetelný herecký talent. Vyprodané hlediště Státní opery bylo svědkem debutu, který dosáhl k
mezinárodní úrovni. Hostem, a jak se ukázalo, tak v podstatě rovnocenným a podobně naladěným, byla Lomelimu slovenská sopranistka Eva Hornyáková. Zpívala sama i společně s tenoristou, přičemž největší dojem spolu jednoznačně zanechali na konci první poloviny programu dlouhou scénou z Pucciniho Bohémy. To, co oba mladí umělci předvedli, bylo víc než obvyklým duetem: uvolnili se k přirozenému dialogu a přesáhli způsobem nonverbální
jevištní komunikace nejen obvyklé parametry recitálů, ale dokonce i běžných
inscenací, uzavírá Veber.
