Chybí dobré filmy; historici kritizují dokument o Pavlu Wonkovi; šéfem FOKu asi Pietari Inkinen

V Hospodářských novinách na dvoustránce Panorama najdete rozhovor se šéfem sítě multikin Cinestar a distribuční firmy Falcon Janem Bradáčem. Přiznává, že trh se mění a za poslední nejméně jednu dekádu skončila jedna jistota, na kterou mohl stavět svoje divácké a obchodní zájmy.

Tou jistotou byl český film. Za hlavní problém Bradáč označil filmovou nabídku: „V současné době i český film trpí jakousi obsahovou vyprahlostí nebo ztrátou atraktivity. V první dekádě nového tisíciletí jsme měli k dispozici české filmy, na které přišlo přes milion lidí. Dnes, když se podaří některému filmu překonat 500 tisíc návštěvníků, tak to považujeme za svátek.“

Mladá fronta Dnes věnovala celou čtvrtou stránku Z domova dokumentu o Pavlu Wonkovi. Snímek o jednom z nejznámějších disidentů bude mít premiéru na festivalu v Jihlavě v sobotu, ale předpremiéru už měl ve Vrchlabí.

Režisérka Libuše Rudinská boří Wonkovo image hrdiny a mluví o spolupráci se Státní bezpečností. Kvůli tomu film vyvolává spory s badateli a historiky. Jak list dodává, dá se očekávat, že se strhne další kolo debaty o Wonkovi-disidentovi.

A co na to sama režisérka? Mladé frontě Dnes řekla, že za informace, které ve filmu jsou, by klidně dala hlavu na špalek. „Pro mě je důležité přispět k interpretaci dějin, tak aby nebyly zkreslené. Pokud by nepravdivý příběh zlidověl, za čtyřicet let se nedozvíme, jak to doopravdy bylo,“ myslí si režisérka Libuše Rudinská.

Lidové noviny hodnotí nové uvedení hry Pavla Landovského Hodinový hoteliér v Divadle na Vinohradech. Jak píše Jana Machalická, hru citlivě a s velkým pochopením pro její hořkost nastudoval Ivan Rajmont.

„Hra má výborně napsané dialogy, je svižná, zábavná, hluboce lidská i nadčasová. Což se vyloupne o to víc, že režisér nevymýšlí žádné ozvláštňování ani křečovitě neaktualizuje, ,jen‘ otevírá prostor hercům. Věří jim a věří hře, což je přístup, který je považován za staromódní, a přitom je často tak prostě účinný,“ konstatuje redaktorka. Ve hře účinkují Oldřich Vlach, Jaroslav Satoranský nebo Markéta Frösslová.

Finský dirigent Pietari Inkinen má být šéfem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, informují Hospodářské noviny. O události se mluví v kuloárech jako o hotové věci, ale generální ředitel Daniel Sobotka to listu nepotvrdil. Vzkázal, že oficiální vyjádření poskytne v pátek.

Pokud se Inkinen stane novým šéfdirigentem, bude to podle Hospodářských novin nečekaná volba. Letos 34letý Inkinen působí osmým rokem jako šéfdirigent Novozélandského symfonického orchestru a zároveň je hlavním hostujícím dirigentem Japonské filharmonie. Od příštího roku se má stát také šéfdirigentem německého orchestru Ludwigsburg Schlossfestspiele.

Právo 90 procenty ocenilo dvě výstavy děl Josefa Váchala. Pražská retrospektiva v Domě U Kamenného zvonu nazvaná Magie hledání je prý zajímavá nápaditou instalací a výběrem exponátů.

Zato výstava v plzeňských Masných krámech, která se jmenuje Josef Váchal: napsal, vyryl, vytiskl a svázal připomene spíše depozitář, ve kterém divák možná i trochu pracně najde, co ho na Váchalovi jako grafikovi a tvůrci originálních knih nejvíce zaujme.