Příprava na festival Struny podzimu; výstava Reynek: Génius, na kterého jsme měli zapomenout; Adolf Born o výhodách monarchie

17. duben 2014

Deníky informují, že festival Struny podzimu 6. října v pražské Státní opeře zahájí úřadující královna portugalského stylu fado Mariza.

Zástupkyní soudobé vážné hudby bude izraelská cellistka Maya Beiserová. Festival nabídne devět koncertů, poprvé však v programu chybí klasická a stará hudba.

„Napřesrok klasiku opět mít budeme, ale v dramaturgii si do budoucna nechceme konkurovat s festivalem Dvořákova Praha,“ tvrdí umělecký ředitel Marek Vrabec.

V Hospodářských novinách se Aleš Palán věnuje výstavě Reynek s podtitulem Génius, na kterého jsme měli zapomenout. Ta se dnes otevírá veřejnosti v pražské Valdštejnské jízdárně. Palán píše, že tak jako je kampaň pořadatelské společnosti BigMedia obhroublá, je samotná expozice uměřená a decentní – veškeré reklamní třeštění zůstává stát před branami výstavy.

Expozice se soustřeďuje téměř výhradně na Reynkovo grafické dílo. Podle Palána ale výstava nepřináší zásadně nový pohled. Může však napomoci novému chápání Reynkovy práce jako takové. Vzhledem k neskrývané ambicióznosti projektu je v tom určité riziko. Ale také příležitost.

Lidové noviny přinesly recenzi Zbyňka Petráčka na knihu Mnislava Zeleného Atapana s názvem Na cestě za snem / Vandry Latinskou Amerikou. Podle Petráčka jde o knihu, která nepopisuje sen, ale touhu putovat a poznávat. Není to kniha popisná, ale spíš memoárová. Není to kniha o indiánech, ale o tom, jak se s nimi autor mohl seznámit, jak za nimi jezdil, jak s nimi žil. Víc než příběh indiánů je to příběh samotného autora. Prostě memoáry psané formou živé reportáže či deníkového zachycení.

V Právu najdete rozhovor s kreslířem a ilustrátorem Adolfem Bornem, který vystavuje v Chodovské tvrzi v Praze. Na otázku Jana Šídy, jestli je monarchie lepší než republika, odpovídá: „Především je lepší z hlediska výtvarného. Jen si vezměte ty krásné uniformy nebo dámské róby. První republika vše změnila. Dámy si zkrátily sukně, aby mohly tancovat charleston. Ale hlavně rozbourala to, že jsme jako Rakousko-Uhersko byli součástí západní Evropy. A císař? Ten byl symbolem říše. Vždyť to je vidět na Masarykovi, který vše okopíroval od Františka Josefa I. Ovšem neměl jeho eleganci.“

Právo také uvedlo rozhovor se zpěvačkou a houslistkou Jitkou Šuranskou.

autor: Hana Baroňová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.