Strhující Eva Urbanová v Pádu Arkuna; ČT uvede dokument Objevování Dvořáka; povídky Jiřího Hájička prý dokonalé

24. říjen 2014

Národní divadlo uvedlo Fibichovu operu Pád Arkuna. Hudební událost hodnotí v Lidových novinách operní kritička Helena Havlíková. Článek nadepsala titulkem Samopaly, lodě a Svantovít.

Havlíková připomíná, že celá jedna generace neměla možnost vidět na scéně Národního divadla některou ze šesti Fibichových oper. Inscenátoři děj Pádu Arkuna, ve kterém se odvěký a stále aktuální střet ideologií a mocenské touhy proplétá s vrstvami milostných příběhů, přenesli do blíže neurčené současnosti.

K nejsilnějším místům opery podle Havlíkové patří dramatické scény třetího milostného příběhu, ve kterém se Radana, manželka pohanského knížete Ratana, zamiluje do bratra svého muže Jaroměra. Výkon Evy Urbanové byl prý přesný a strhující a nabídl komplexně propracovaný portrét ženy posedlé pošetilou láskou stárnoucí ženy k mladému muži, který miluje jinou.

Jak Česká filharmonie natáčela kompletní symfonie Antonína Dvořáka a tři koncerty, uvidíte v dokumentu nazvaném Objevování Dvořáka. Režisérka snímku Barbara Willis Sweeteová, známá režírováním přenosů do kin z newyorské Metropolitní opery, Hospodářským novinám řekla:

„Spoustu Dvořákových děl jsem až doteď neslyšela. Ale čím víc jich bylo, tím víc jsem mu propadala. Američané občas vnímají Dvořáka jako vlasteneckého skladatele, autora až popových melodií. Ale byl skutečně skladatelem Mozartova kalibru.“ Dokument, který zachycuje pocity členů filharmonie z Dvořákovy hudby a v druhém plánu nabízí pohled na šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka, uvede zítra večer program ČT art.

Rozhovor s čerstvým držitelem mezinárodní Kafkovy ceny Jenem Lien-Kchem najdete v Právu. Čínský prozaik a esejista se ve svých posledních dílech obrací k duši člověka. A co našel? Jak říká, zamotané klubko citů. V rozhovoru také zmiňuje, jak mu matka spálila první román.

„Dnes jsem rád, že ho spálila. Byla by asi ostuda, kdybyste si ho přečetli. Určitě byste si řekli, že ten autor to nikam nedotáhne. Byl jsem mladý a říkal jsem si, že napíšu další,“ vzpomíná v Právu spisovatel Jen Lien Kche.

Povídky Jiřího Hájička jsou dokonalé, píše Mladá fronta Dnes o knize Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku. Hájíček začínal jako básník, vydal dvě sbírky povídek a dva romány, za které dostal cenu Magnesia Litera. Redaktorka Klára Kubíčková si myslí, že v současné české próze je těžké hledat někoho, kdo dokáže tak realisticky popsat náš venkov, aniž by ho zesměšňoval nebo romantizoval.

„Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku plní opravdová směs lidských osudů, z nichž žádný nepůsobí nevěrohodně, všechny vyznívají skutečně, plasticky. Hájíček je mistr, stačí mu náznak k charakterizaci člověka i krajiny, jedinou dialogickou výměnou umí rozprostřít zápletku i vystihnout lidskou povahu. Klobouk dolů,“ uzavírá Mladá fronta Dnes. Průřezu autorových povídek deník dává 90 procent.

autor: mvo
Spustit audio