Výběr z denního tisku, 24. září

24. září 2012

Připravila Hana Baroňová.

Právo přineslo rozhovor s prozaikem Vlastimilem Vondruškou, který vydal druhý díl přemyslovské tetralogie. V rozhovoru říká: "Národ, který zapomene na vlastní dějiny přijde o budoucnost. Podíváme-li se na pět tisíc let světových dějin zachycených písemně, nikdy nebyl úspěšný bohatý národ a spokojení lidé, kteří nectili odkaz předků. Společné kořeny dávají lidem pádný důvod, aby hájili svou zem. Aby prosazovali společný styl života. Bez historických kořenů prostě společnost fungovat nemůže, to se mohou domnívat pánové v Bruselu, avšak je to fatální omyl."

V Právu si dále můžete přečíst, jak hodnotí Vladimír Říha závěrečné tři koncerty festivalu Dvořákova Praha. Ty podle něj spojily mládí a vyzrálost a staly se dobrým zakončením pátého ročníku. Vyzrálost přinesly koncerty České filharmonie, mládí pak první české hostování mládežnického orchestru z venezuelského Caracasu. Více se dočtete v Právu.

Mladá fronta Dnes zve na recitál lotyšské mezzosopranistky Eliny Garanči, který zazní zítra v Obecním domě. Garanča přiváží nový program, vycházející z právě vydaného CD Romantique.

Za celoživotní mistrovství v dabingu byli v sobotu v Přelouči oceněni herci Ivanka Devátá, Ladislav Mrkvička a režisér Elmar Kloss. Výroční dabérské ceny získali Jana Hlaváčová a Jaromír Meduna, u diváků vyhrál David Novotný, informuje Mladá fronta Dnes. Více se o Cenách Františka Filipovského dozvíte po osmé hodině v Mozaice.

V Mladé frontě Dnes najdete také rozhovor s Karlem Plíhalem, který po dvanácti letech vydal novou desku s názvem Vzduchoprázdniny.

V Lidových novinách si můžete přečíst, jak Vzduchoprázdniny hodnotí Pavel Klusák.Ten píše, že na jednu stranu je album zábavné, přístupné a emotivní, a na straně druhé přináší neklid, vyplývající ze zpětného pohledu na to , jak člověk žije.

Ivan Hartman v Hospodářských novinách rekapituluje projekt Líšeňský profil Kateřiny Šedé, který vyvrcholil v pátek v Brně – Líšni celodenním křtem knihy s názvem Jmenuješ se Josef Šedý. Publikace Aleše Palána, který zaznamenal a převyprávěl vzpomínky otce Kateřiny Šedé, je jednou z částí dvouleté akce, na níž se podílelo 511 profesionálních i amatérských malířů z celého Česka, přes 1900 líšeňských domácností a v pátek i majitelé místních obchodů. Podstata Líšeňského profilu je podobně sociologická jako jiné projekty, kterým se laureátka Chalupeckého ceny z roku 2005 věnuje. Líšeňský profil spočíval v hledání občana z její domovské obce, jehož obličej je z profilu členitý jako horizont centra Líšně. Více se dočtete v Hospodářských novinách.

autor: Hana Baroňová
Spustit audio