Znovuobjevená Dvořákova opera Alfred, kontroverzní Adamsovo dílo a Letní filmová škola

Ze silně wagnerovského díla probleskuje na některých místech i pozdější Dvořák. Štilec připomíná i jednu kuriozitu: Často se říká, že hlavní téma Alfreda je citací z Internacionály. Internacionála ovšem vznikla o 18 let později, v roce 1888. Podle Štilce to možná svědčí o tom, že hudba dovede objektivně vypovídat, jak jsou některé intonační okruhy pro hrdinské téma v určité době typické.

Josef Chuchma v Lidových novinách píše o prozaickém debutu překladatelky a výtvarnice Terezy Límanové s názvem Domeček. Domeček je vázán na jediný příbytek na Malé Straně, v němž autorka vyrůstala. Je to prý specifický, velmi senzitivní, a přesto docela věcný portrét konkrétního místa. Vyprávění se drží dětského vnímání s pozorností upjatou k bezprostředním věcem, a tím i s milosrdnou „neviditelností“, nedoléhavostí, nedotěrností širších souvislostí. Líčení si podle Chuchmy po celou dobu uchovává „realistickou“ živost, lidskost, protože věci, zvuky, pachy, vůně, světelné konstelace jsou zde spojeny se sobě blízkými lidmi.

Horké léto zažívají v newyorské Metropolitní opeře. Věra Drápelová v Mladé frontě Dnes popisuje, jak vedení proslulé scény bojuje s odbory a navíc se dostalo do palby kvůli inscenaci Smrt Klinghoffera, údajně propagující násilí. Protestujících se dotýká způsob, jakým známý skladatel John Adams a libretistka Alice Goodmanová zpracovali tragédii italské výletní lodi Achille Lauro, jež byla roku 1985 unesena příslušníky militantní Palestinské osvobozenecké fronty. U vchodu do Metropolitní opery demonstrovala skupina lidí s izraelskými vlajkami a plakáty požadujícími zrušení celé produkce: Opera, která se pokouší, pochopit motivy teroristů, by se neměla hrát, řekl jeden z účastníků. Skladatel Adams své dílo brání a říká, že „opera netoleruje a nepropaguje násilí, terorismus ani antisemitismus.

Letní filmová škola v Uherském Hradišti je v plném proudu. Klára Kolářová v Právu uvádí, že po hvězdném Peteru Greenawayovi na ni přijala pozvání také Myléne Bressonová, vdova po slavném filmaři Robertu Bressonovi, jehož retrospektivu přehlídka uvádí. Tvorbu svého manžela charakterizovala jako něco, k čemu je nutné se propracovat: Člověk nemůže jeho filmografii nakoukat naráz. Měl by se k dramatům vracet opakovaně a konfrontovat své původní názory. Myslí si Bressonová.

Kolářová v Právu hodnotí také novou knihu Doroty Maslowské Zabila jsem naše kočky, drahá, která u nás vychází v překladu Barbory Gregorové. Kniha prý není snadno zařaditelná pod lákavou publicistickou frázi. Téma – krize současných třicátníků, bylo již zpracováno mnohokrát. Maslowská přidává podle Kolářové něco navíc – práci s kategorií vyprázdněnosti, která se projevuje i v nakládání s jazykem, jeho vypravěčskou formou a dialogy.