Mravenci v subsaharské Africe léčí rány unikátní medicínou. Mají i antibiotika

Velcí, asi dvouapůlcentimetroví afričtí mravenci Megaponera analis jsou známi mimořádně bolestivým bodnutím, které dokážou použít při útoku i obraně. Živí se ale pouze termity a při jejich lovu se můžou zranit. V takových případech jde o život.

Čtěte také

Mravenci si s výživou předávají také informace, zjistili vědci

 Jak ale stojí v názvu jedné z dětských knížek Ondřeje Sekory, mravenci se nedají. Článek o tom, jak dovedně dokážou využívat antibiotika a další léčivé látky z vlastních zdrojů, vyšel v časopise Nature Communications.

„Termití voják je velký jako mravenec a kusadla mu fungují jako manikurní nůžky,“ přibližuje situaci Jan Šobotník, odborník na sociální hmyz.

Obránci termitiště dokážou zabít jakékoliv nespecializované predátory. Zmínění mravenci termity sice lovit umí, jinou potravu nemají, ale i na ně termití vojáci útočí.

Chemický signál

Blízce příbuzní mravenci v kolonii mají tendenci se častěji nakazit od sebe navzájem. Právě proto často své nemocné izolují nebo léčí.

Zánět u nich rozpoznají podle změny uhlovodíků na vrchní vrstvě těla, kutikule. Ta pomáhá i proti vysychání těla nebo s rozpoznáváním jedinců z téže či jiné kolonie. 

„Naše čichové schopnosti jsou v řádu jednotek procent toho, co cítí oni,“ upozorňuje Sedláček, entomolog a odborník na praktickou ochranu přírody.

Čtěte také

Mravenčí královny žijí mnohem déle než dělnice. Roli v tom hraje inzulín

„Informace z jádra buňky se v řádu hodin přepíše tak, aby mravenec nemoc signalizoval chemicky,“ doplňuje Jan Šobotník. Také vědci dokázali první známky zánětu rozpoznat asi za dvě hodiny.

112 léčivých látek

Samotná léčba mravenčími antibiotiky je založena na výměšku z takzvané metapleurální žlázy. Její funkce dříve nebyla donedávna přesvědčivě potvrzena.

Čtěte také

Alpští mravenci při záplavách staví živé vory

Sekret obsahuje 112 různých látek, z nichž polovina má hojivé účinky. Úmrtnost na zánětlivé nemoci po použití tohoto koktejlu klesla asi o 90 procent. 

„Nejsou v něm jen antibiotika, ale i antibakteriální toxiny nebo fungicidy,“ popisuje mravenčí arzenál Ondřej Sedláček. Výsledky pokusu se můžou hodit i v biomedicíně.

Hlavní patogen, který ohrožuje mravence, bakterie Pseudomonas aeruginosa, může totiž vyvolávat závažné infekce i u člověka, například u lidí s cystickou fibrózou. 

Jak se subsaharští mravenci starají o své raněné? Proč v Americe klesá sklizeň medu? Co ohrožuje světélkující hmyz v brazilské savaně? Debatují Jan Šobotník, specialista na sociální hmyz a Ondřej Sedláček, který se zabývá praktickou ochranou přírody,spoluúčinkuje herečka Petra Hobzová.