Na jeviště se bojím a těším současně, říká Kateřina Macháčková

Když mluví o hraní, podotýká, že patří mezi trémisty. „Před každým představením, a čím dál víc, cítím napětí. Někdy to mám už od rána, když hraji nějakou velkou roli, a je mi nedobře. Nejraději bych pak zůstala doma. Ale když to potom překonám, když jsem v divadle a představení se i povede, bývá to moc prima. Je to tedy spíš spojené s obavou a pocitem zodpovědnosti: za samotný večer a za diváky, aby nebyli zklamaní. Těším se a bojím se současně. To má, myslím, hodně herců,“ říká.

Tak to prostě je

O své roli v devadesátkovém seriálu scenáristy Jana Míky a režiséra Jaroslava Hanuše Život na zámku dnes herečka, kterou znají diváci právě díky postavě učitelky Marie, říká:

„Tak to chodí. To přeci říkal Miloš Kopecký, kolik že ztvárnil rolí v divadle i ve filmu, a potom vlastně lidé znají jen Štrosmajera. Potom si k němu chodili pro recepty. Ale zase je štěstí, že jsem takovou roli vůbec natočila. Kolik je skvělých herců, kteří podobnou vůbec nedostanou. Tak to jednoduše je.“

Pochybnosti o sobě mám celý život.
Kateřina Macháčková

Šém od Václava Knopa

Kateřina Macháčková propadla mystickému kouzlu kartářství. „Bylo mně čtyřicet. V tom věku pro herečky role nebývají. A tehdy jsem se potkala s Vaškem Knopem, hercem, který také vykládal karty. Tak jsem k němu šla a zeptala se ho, co se v mém životě bude dál dít a co bych měla dělat. Říkal, že bych měla psát. Tak jsem si druhý den koupila počítač,“ vzpomíná a pokračuje:

„Předtím jsem asi měla i nějaké nutkání. Když mi bylo devět, psali jsme ve škole slohovou práci na téma, co budu dělat. A tam jsem to o kartách napsala, navíc v básni. Byl to už jakýsi zážeh. Ale ten skutečný šém mi vložil do hlavy až Vašek Knop.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Kateřinou Macháčkovou. Hovořit bude také o svých obavách a starostech, nebo o tom, co jí bylo dáno do vínku po jejím otci.