Na jevišti po očku sleduju, jestli se mnou diváci jdou a jestli reagují, říká herečka Jana Plodková
Roli Arkadinové v Čechovově Rackovi skládala ze zkušeností ze své pracovní krize, i ze střípků, které viděla ve svém okolí. Pohlížela na ni také jako na ženu, která má rovněž krizi osobní. Ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem mluví o tom, proč je pro ni Divadlo Na zábradlí divadlem roku a jak snáší to, když samu se sebe vidí ve filmu nebo slyší v audioknihách či na Vltavě, jejíž je tváří.
Související
-
Zdá se mi, že nevzniká nic mezi komedií pro velký počet diváků a artovým filmem, říká Jana Plodková
Jako malá tančila i zpívala, žádnému koníčku se ale nevydržela věnovat dostatečně dlouho. Zlomilo to až herectví, velmi ji bavila už první role kováře z pohádky Fimfárum.
-
Pracovna: V Dejvickém divadle s jeho ředitelem Lukášem Průdkem
Před devíti lety tu skončil jako vedoucí marketingu a produkce a také zástupce ředitelky. Mezitím působil na ředitelském postu v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
