6. července  2008  rubrika: Kalendář akcí

Výstava Neznámý Michel Fingesten

Michel Fingesten: Novoročenka Felixe dé Cavero na rok 1939. Lept, 158 × 128, Sbírka Deeken. - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Michel Fingesten: Novoročenka Felixe dé Cavero na rok 1939. Lept, 158 × 128, Sbírka Deeken.Foto: © Židovské muzeum v Praze

V Galerii Roberta Guttmanna Židovského muzea v Praze v ulici U staré školy v Praze 1 je k vidění výstava "Neznámý Michel Fingesten". Věnujeme jí následující poznámku.

Výstava "Neznámý Michel Fingesten" představuje na 130 Fingestenových grafických prací a exlibris. Jejich tvůrce žil v letech 1884 - 1943 a ačkoli patřil před druhou světovou válkou k nejznámějším berlínským umělcům, je dnes téměř zapomenut. Takový je důsledek nacistické perzekuce, která ve 30. letech znemožnila židovským umělcům, jako byl Fingesten, pracovat a vystavovat, izolovala je a nakonec přinutila k emigraci. Tisíce jejich děl byly vyřazeny z veřejných sbírek, konfiskovány, zničeny nebo pokoutně prodány do ciziny. 

Michel Fingesten: Exlibris Miriam, 1938. Lept, 178 × 137, Sbírka Deeken. - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Michel Fingesten: Exlibris Miriam, 1938. Lept, 178 × 137, Sbírka Deeken.Foto: © Židovské muzeum v Praze

Dílo a památka Michela Fingestena byla uchována především díky péči soukromých sběratelů grafiky a exlibris. Ti znali jeho dílo již před válkou a jeho práce vždy vysoce oceňovali. To, co sběratele na Fingestenově umění stále fascinuje, je vedle umělecké kvality jeho grafických listů především nevyčerpatelné bohatství jeho fantasie, humor a hravost jeho kompozic, bohatá symbolika a občas makabrózní či erotické prvky, které tvoří součást Fingestenova uměleckého jazyka. Za tři desetiletí své tvorby vytvořil téměř 1000 exlibris, v nichž uplatnil prvky nejrůznějších moderních stylů od secesního symbolismu, kubismu a expresionismu až po surrealismus. Právě výběr z těchto prací z majetku německého sběratele Ernsta Deekena výstava v Galerii Roberta Guttmanna představuje. 

Fingesten na sebe poprvé upozornil výstavou v roce 1918. V následujících letech vytvořil řadu grafických alb a ilustrací, volných grafických listů a portrétů, pracoval pro film a divadlo, spolupracoval s významnými uměleckými časopisy. V letech 1927 - 1928 strávil delší čas ve Španělsku, kde namaloval řadu poetických krajin neobvyklých barev a exotické atmosféry. Některé z nich jsou na probíhající pražské výstavě zastoupeny. Ve 30. letech bylo Fingestenovo dílo nacisty napadeno jako "zvrhlé umění". Koncem roku 1935 chtěl Fingesten emigrovat do Prahy, záměr se však nezdařil a nakonec v roce 1936 odjel do Milána. Přes neustálé existenční těžkosti Fingesten svým grafickým uměním dosáhl v Itálii vrcholu. Již na přelomu let 1938 a 1939 vytušil hrozbu války a své rozhořčení vyjádřil v cyklu leptů "Esej o tanci smrti", jejichž tématem jsou vize budoucí katastrofy. Také další cyklus leptů a suchých jehel "Malé poznámky na okraj tématu válka" patří k obsahově nejzávažnějším Fingestenovým pracím. I oba tyto cykly jsou na výstavě v Galerii Roberta Guttmanna zastoupeny. 

Portrét Michela Fingestena, fotografie, kolem 1938 - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Portrét Michela Fingestena, fotografie, kolem 1938Foto: © Židovské muzeum v Praze

Fingesten byl v říjnu 1940 zatčen a internován. Převážně z roku 1941 pocházejí jeho poslední jednoduché dřevořezy, jejichž soubor je nyní v Praze rovněž k vidění. V roce 1941 byl Fingesten přeložen do tábora Ferramonti-Tarsia v Kalabrii, který v září 1943 osvobodili Angličané. Krátce nato však Michel Fingesten utrpěl zranění, do rány dostal infekci a na ni 8. října 1943 zemřel. 

Výstava věnovaná Michelu Fingestenovi bude v pražské Galerii Roberta Guttmanna otevřena do 31. srpna. 

Autor:  Leo Pavlát
Pořad: Šalom alejchem (lichý týden)  |  Stanice: Regina DAB Praha
Čas vysílání: sudá neděle 20:04  |  Délka pořadu: 30 minut  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas