Slezská církev evangelická augsburského vyznání
Dějiny této církve začínají na Těšínsku, kde se už za života Martina Luthera začaly šířit myšlenky reformace. Kolem roku 1550 byl celý kraj evangelický. Kníže těšínský Václav Adam z rodu Piastů se stal horlivým stoupencem reformace a dal evangelíkům první církevní zřízení a bohoslužebný řád. Syn Václava Adama - Adam Václav - se však stal katolíkem a začal evangelíky pronásledovat. Tehdy pro ně nastala nejhorší doba. Od roku 1617 se evangelíkům odebíraly kostely a v roce 1654 jim bylo odňato posledních 50 kostelů. Evangeličtí kněží byli ze země vypovězeni a evangelické služby Boží zakázány. Pouze ti nejvěrnější zůstali, při svém evangelickém vyznání. Scházeli se na svá tajná shromáždění v horách a lesích. Teprve po 50 letech těžkých pronásledování získali evangelíci na Těšínsku z milosti rakouského císaře v Těšíně chrám na Vyšní bráně (1709). Tento nádherný Ježíšův chrám, který evangelíci s velikou horlivostí vystavěli, se stal matkou ostatních evangelických slezských sborů. V roce 1781 vydal císař Josef II. Toleranční patent, jímž bylo evangelíkům povoleno zakládání nových sborů a stavění modliteben (bez věže a branou zády k hlavní silnici). Ihned na to byly založeny sbory v Bystřici, Bludovicích, Komorní Lhotce, Návsí a v jiných obcích Těšínska. Plnou rovnoprávnost s katolíky obdrželi evangelíci teprve po roce 1848 Císařským patentem z roku 1861.
Roku 1938 bylo Záolší obsazeno polskou armádou a všechny sbory Augsburské evangelické církve ve východním Slezsku v Československu se ocitly na území Polska. V prosinci téhož roku byly přičleněny ke slezské diecézi Evangelicko-augsburské církve v Polsku. Následujícího roku však bylo celé území slezské diecéze připojeno k Říši a sbory na Těšínsku byly krátce nato podřízeny německé konzistoři ve Vratislavi. Okupantská moc na ně těžce dolehla: většina pastorů byla zbavena úřadu, mnozí z nich byli uvězněni anebo popraveni; bohoslužby se po čase konaly jen v němčině. Konec války však neznamenal konec problémů těšínských evangelických sborů. Stát odmítal Augsburskou evangelickou církev ve východním Slezsku v Česko¬slovensku uznat a Českobratrská církev evangelická s podporou národních socialistů se snažila připojit východoslezské sbory k sobě jako svůj čtrnáctý seniorát. Sbory se však proti těmto snahám energicky postavily, zkonsolidovaly se a zaručily Polákům i Čechům v církvi rovná práva. Na státní uznání však musely čekat až do roku 1948, kdy komunisty obsazené Ministerstvo školství a osvěty svým výnosem potvrdilo, že právní stav církve trvá beze změny. Roku 1950 se církev přejmenovala a přijala název "Slezská církev evangelická augsburského vyznání", současně vznikly nové sbory a církev byla rozdělena do dvou seniorátů. Roku 1956 se SCEAV stala členkou Světové rady církví a Světového luterského svazu.
Skutečnost, že uznání se církvi dostalo od komunistické vlády, vedla vedení církve k servilnímu postoji vůči vládnoucímu režimu. S tímto postojem ovšem nesouhlasili probuzenečtí členové církve, vytvářející pod vedením pastora Vladislava Santariuse ilegální hnutí, zvané "misijní práce". Celé období komunistické diktatury tak bylo poznamenáno vlekoucím se konfliktem mezi vedením církve a "misijní prací". Probuzení křesťané odmítli podřídit se snahám komunistů o potlačení církevních aktivit, ale naopak je udržovali a nadále rozvíjeli: Setkávali se na tajných domácích pobožnostech a vzdělávacích kursech, organizovali pod hlavičkou nejrůznějších organizací zájezdy a tábory mládeže, vydávali samizdatové publikace atd. Po sametové revoluci se dne 16. března 1991 sešel v Třanovicích mimořádný synod, který odvolal dosavadního biskupa a jeho náměstka z funkcí. Ti však synod neuznali, a tak dali podnět ke schizmatu v církvi. Stoupenci dřívějšího vedení církve po déle trvajících konfliktech založili novou církev s názvem "Luterská evangelická církev augsburského vyznání v ČR". Byla registrována dne 19. ledna 1995. Slezská církev evangelická a. v. využila po roce 1989 nových možností, které se jí otevřely, a rozvinula svou činnost; pro zabezpečení lepší správy byla roku 1998 rozdělena do pěti seniorátů.
Členové SCEAV jsou vyznavači víry v Trojjediného Boha a svou církev vidí jako součást církve Kristovy, kterou Kristus sám ustanovil a určil její poslání. Ježíš je hlavou církve a svěřil ji největší poklad, jímž je evangelium. SCEAV navazuje na historické a duchovní dědictví reformace Dr. Martina Luthera. Slezská církev evangelická a. v. vyrůstá z kořenů pietistické zbožnosti, která byla a zůstala trvalým rysem převážné části členů církve. Tato církev je otevřená všem lidem a cítí zodpovědnost zejména za duchovní a mravní klima české společnosti. Je církví otevřenou, která aktivně vstupuje do sekulárního prostředí a nabízí pozvání k doprovázení na cestě v křesťanském životním stylu. Sbory SCEAV jsou zvoucími společenstvími, kde je možné zakusit život v Kristově lásce.
Církev má kolem 30 000 členů, kteří žijí ve 21 sborech. V současné době probíhá proces restrukturalizace dosavadní organizace církve. Z kazatelských stanic, kterých je nyní 17, vznikají nové filiální sbory a posléze sbory samostatné. SCEAV má dvě misijní stanice v Praze a Bruntále a další připravuje v Brně. Církev působí i v sekulární společnosti (viz sekce "Vzdělávání", "Sociální činnost", "Vydavatelská a mediální činnost").
Církev má 37 farářů a desítky dobrovolných pracovníků, kteří pečují o duchovní růst členů církve. Nejvyšším orgánem církve je synod. Církev řídí devítičlenná církevní rada (4 ordinovaní a 5 neordinovaných členů). V čele církve stojí biskup ThMgr. Vladislav Volný a kurátor církve Jan Stebel, náměstkem biskupa je Mgr. Jan Cieślar a náměstkem kurátora Jan Kocyan.
Církev působí na poměrně malém území v délce asi 100 km a šířce přes 40 km. Region Těšínského Slezska leží v severovýchodním cípu České republiky. V posledních letech rozvíjí svou činnost v Praze a misijně působí také na Bruntálsku.
Na základě dohody s Pedagogickou fakultou Ostravské univerzity církev vede oddělení křesťanské výchovy (již 12 let).
V charitativní oblasti pracuje Slezská diakonie, která si dala za úkol praktickou realizaci biblických zásad lásky, především péči o lidi staré, opuštěné, osamělé, fyzicky a mentálně postižené nebo jinak strádající a potřebné. Provozuje 17 středisek.
SCEAV poskytuje i kaplanskou službu: v karvinské věznici působí na plný úvazek vězeňský kaplan. V nemocnicích v Havířově, Třinci a Českém Těšíně působí nemocniční kaplanky.
Slezská církev evangelická vydává česko-polský měsíčník Přítel - Przyjaciel, jehož cílem je povzbuzovat v životních stínech, hledajícím dávat radu, umožňovat hlubší poznání Božího slova a Pána Ježíše Krista, informovat, ale také motivovat k praktickému křesťanství.
Církev také působí v médiích: v Radiu Proglas, v Kabelové TV v Bystřici a Třinci.
SCEAV vydává různé publikace, např. "Bez Boha na světě" od Kristíny Royové, nový český Evangelický kancionál apod. Kromě toho připravuje různé odborné i populární konference, např. Konference o životě a díle K. Royové, Násilí v médiích a další.
Církev má kolem 30 000 členů, kteří žijí ve 21 sborech.
Slezská církev evangelická a.v.
Śląski Kościół Ewangelicki A.W.
Na Nivách 7
737 01 Český Těšín
tel.: +420 558 764 200
fax: +420 558 764 201
e-mail: sekretariat@sceav.cz
Web: http://www.sceav.cz