Jednou z největších zemí Evropské unie je Španělsko - země s tradičním náboženstvím a tradiční kulturou. Je to ale i země, která ve 20. století prožila krvavou občanskou válku a posléze několik desetiletí trvající autoritářský režim generála Franca. O temných stránkách dějin španělské církve se od 60. let dozvídáme nejvíce od filmových tvůrců: režisérů Luise Buňuela a Pedra Almodóvara. A jak vypadá dnešní náboženská mapa Španělska?
Většinovou církví je ve Španělsku církev katolická. Přestože se ale 93 % obyvatel ke katolicismu hlásí, praktikujících křesťanů je odhadem pouze 30 až 40 %.
Nad příčinami tohoto stavu se zamýšlí augustinián Juan Provecho: "Církev používá metody a formy předávání víry, které byly dobré pro 19. a 20. století. Je ale třeba i nových způsobů, nových metod, nové evangelizace. A potom v posledních letech socialistická vláda hodně útočila na církev - na to, že má možnosti učit náboženství např. ve školách. Církev se snažila bojovat proti potratům, eutanasii, manželství mezi homosexuály a takovým věcem. V tom nebyla tak úspěšná. Vedle toho ve Španělsku je v posledních pěti až sedmi letech tak veliká životní úroveň, že lidé mají všecko, proto poslední, na co myslí, je na Boha, protože sami se stali bohy."
V době španělské občanské války bylo v roce 1936 v republikánské zóně zmasakrováno nejméně 6000 kněží a řeholníků včetně 13 biskupů. Devět diecézí ztratilo více než polovinu kněží a pouhá příslušnost k církvi dávala důvod k popravě bez soudu. K těmto masakrům je třeba přičíst vypalování kostelů a klášterů i znesvěcování oltářů a hrobů. Po vítězství generála Franca získala církev mnohá privilegia, za což je dodnes silně kritizována. Jak ale říká Juan Provecho, v jedné oblasti je církev i dnes hodnocena pozitivně - v charitativní práci, a to především v péči o imigranty z Afriky:
"Charita funguje vynikajícně, hlavně na jihu je velmi dobře organizována, protože přicházejí imigranté z Afriky, o které je potřeba se starat - co se týká přijímání těch lidí, ale potom i následné pomoci a péče, a hlavně péče duchovní."
Fenoménem známým po celém světě jsou poutě do Santiaga de Compostela. Zde byly v 9. století objeveny údajné ostatky jednoho z Kristových učedníků, svatého Jakuba, který se španělsky jmenuje Santiago. Ten podle legendy působil ve Španělsku jako misionář, a když byl později v Jeruzalémě popraven, jeho tělo bylo převezeno právě sem. Santiago je od středověku jedním z největších poutních míst Evropy a po svatojakubské cestě sem přicházejí poutníci dokonce i z Čech. Co poutníky na cestě do Santiaga nejvíce přitahuje? Odpovídá Juan Provecho:
"Ta cesta do Santiaga de Compostela, to je příležitost k zážitku, příležitost setkat se s lidmi z celého světa. Je to i náboženská záležitost, ale většina ji prožívá jako záležitost společenskou. Když si zajdeš trošku dozadu - deset, patnáct let - devadesát procent lidí sem šlo z náboženských důvodů. V posledních letech to je hlavně otázka kulturní - víc než polovina."
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
[
