rubrika: Judaismus

Purim je nejveselejší židovský svátek

Purim Spiel v podání divadla Feigele - Foto: Jana Šustová

Purim Spiel v podání divadla FeigeleFoto: Jana Šustová

Nejveselejším židovským svátkem je Purim - svátek losů. Kromě bohoslužeb k němu patří veselé hostiny, maškarní průvody, divadelní hry, obdarovávání chudých a posílání dárků přátelům. Tento svátek se slaví na památku událostí, ke kterým došlo v Perské říši za vlády krále Achašveroše ve 4. století před naším letopočtem. Tehdy se králův první ministr Haman pokusil vyhladit všechny Židy v říši, ale nakonec se vše v dobré obrátilo a na oslavu vítězství se slaví Purim. O těchto událostech vypráví starozákonní kniha Ester, která se během svátku několikrát čte.


Svitek Ester, Itálie?, 18. století, rukopis a perokresba na pergamenu - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Svitek Ester, Itálie?, 18. století, rukopis a perokresba na pergamenuFoto: © Židovské muzeum v Praze

Svitek (megila) knihy Ester začíná své vyprávění na hostině uspořádané na oslavu desetiletého panování perského krále Achašveroše, který vládl nad 127 zeměmi známého světa. Na mnohadenní oslavy do hlavního města Šušanu pozval všechny své ministry, vojevůdce, velvyslance a guvernéry. Značně posilněn vínem pozval svou ženu Vašti, aby se hostům ukázala v Evině rouše. Vašti však odmítla a rozzlobený král ji zapudil. Po čase si začal hledat novou královnu, a tak rozeslal posly po celé Perské říši, aby mu přivedli nejkrásnější dívky. Nakonec se mu nejvíce zalíbila Ester, dívka židovského původu. 

Ester byla sirotek a vyrůstala u svého strýce Mordechaje, který jí poradil, aby králi neprozrazovala, že patří k židovskému lidu. Po čase se královým prvním ministrem stal Haman, který nenáviděl Židy a chtěl je vyhubit. Zvlášť nenáviděl Mordechaje, který se mu odmítal klanět jako lidskému bohu. Protižidovské plány získaly králův souhlas a pomocí losu (pur = los, proto purim) Haman určil vhodný den - 13. adar, kdy měli být všichni Židé v Perské říši vyvražděni. 

Ester se jde ke králi přimlouvat za svůj lid - Foto: Jana Šustová

Ester se jde ke králi přimlouvat za svůj lidFoto: Jana Šustová

Ester se vydala za králem, aby se za svůj lid přimluvila. To bylo odvážné, protože ke králi nesměl nikdo vstoupit bez vyzvání - za to hrozil trest smrti. A tak se Ester i všichni Židé v Šušanu nejprve tři dny postili. Poté král Ester přijal a vyslechl její prosbu. Navíc se v noci před její návštěvou v kronice dočetl o tom, jak její strýc Mordechaj kdysi zabránil spiknutí proti němu. Král dal proradného Hamana pověsit na šibenici, a když se 13. dne měsíce adaru Hamanovi příznivci pokusili Židy zahubit, byli poraženi. 

A tak dodnes 14. adaru, v den oslav vítězství nad Hamanovými stoupenci, slaví Židé svátek Purim. Na oslavách nesmí chybět divadelní hra zvaná Purim Spiel, která buď vypráví příběh o statečné Ester, anebo je pojatá jako parodie současných poměrů. Radostný svátek Purim je hodně atraktivní také pro děti, jak vypráví Helena Divecká ze Židovské obce v Praze: 

Purimový karneval - Foto: Jana Šustová

Purimový karnevalFoto: Jana Šustová

"Protože na Purim se nakonec stalo přesně to opačné, než se mělo stát, než bylo tím zlým Hamanem zamýšleno, tak je i tradicí dělat různé divné věci. Třeba někdy se ve škole domluví, že děti mají přijít druhý den na Purim v pyžamu a řeknou si ráno "Dobrou noc" anebo jiné blázniviny. A jedna z těchto tradičních věcí je karneval, což je pro děti velice lákavé, a karneval pak pokračuje soutěží masek. Kromě toho si děti vyrábějí různé purimové záležitůstky, každé si něco lepí, barví, vymalovává..."  

Není tedy divu, že se děti na Purim velmi těší. Helena Divecká k tomu dodává: 

Purimová veselice pro děti na Židovské obci v Praze - Foto: Jana Šustová

Purimová veselice pro děti na Židovské obci v PrazeFoto: Jana Šustová

"Dokonce existuje i písnička, ve které se zpívá 'Proč není Purim dvakrát za rok?' To je dost přesné vyjádření toho, co si děti opravdu myslí. Vždy se na Purim těší, protože je to jeden z mnoha veselých svátků a protože je to vzpomínka na příběh, který začal hrozbou a skončil radostně, happy endem. A nejen pro děti je to radostný svátek. Je to připomínka toho, že Židům vždy, když se ocitnou v nebezpečí, Bůh nakonec pomůže."  


Řehtačka pro Purim - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Řehtačka pro PurimFoto: © Židovské muzeum v Praze

Při bohoslužbě v synagoze Židé čtou megilu (svitek knihy Ester) a je tradicí kdykoliv při zmínce jména zlosyna Hamana dělat hluk, k čemuž slouží speciální purimové řehtačky. Na Purim se podle příkazu má každý opít tak, že nerozezná jméno požehnaného Mordechaje od jména prokletého Hamana. Ke svátku také patří tradiční purimová sladkost Hamanovy uši, což jsou trojhranné koláčky s povidlovou, makovou nebo datlovou náplní. 

Oslavy jsou navenek hodně vidět. Ale to, co je důležité a co lidé možná málo vědí, je, že existují čtyři micvot (příkazy), které se mají v den Purimu splnit. 

Hamanovy uši - Foto: Jana Šustová

Hamanovy ušiFoto: Jana Šustová

1. číst megilu - přečíst si dvakrát svitek knihy Ester
2. hostina - 14. adaru se během dne má uspořádat pořádná hostina, při které nesmí chybět víno
3. posílání porcí jídla (mišloach manot) - mají se poslat alespoň dvě porce jídla či pití jednomu člověku
4. dary chudým - Židé mají dát alespoň dva dary dvěma chudým, aby i oni měli na Purim radost 

A co znamená svátek Purim pro publicistu a novináře Jefima Fištejna? 

"Především vzpomínku na dětství. Je to nejveselejší židovský svátek z celoročního cyklu židovských svátků. Je to svátek, kdy je dovoleno takřka všechno. Je to svátek hlučný, protože čím více hluku, tím lépe, děti si mohou vyhrát a dospělí si mohou dát do nosu. Pro mě je tedy Purim vzpomínkou na ty nejveselejší a nejšťastnější dny dětství."  

Autor:  Jana Šustová
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas