rubrika: Judaismus

Židovský svátek Pesach připomíná vyvedení židů z egyptského otroctví

U sederového stolu - Foto: Jana Šustová

U sederového stoluFoto: Jana Šustová

Týdenní židovský svátek Pesach (Přesnice) připomíná vyvedení židů z egyptského otroctví a podle židovského kalendáře začíná 15. nisanu. Pro tuto noc (a v diaspoře i pro noc následující) je předepsán náboženský obřad spojený se slavnostní večeří, které se říká seder. Během ní se předčítá z Pesachové hagady a jí se speciální jídla.


Sederová večeře - pozdvižení macesu - Foto: Jana Šustová

Sederová večeře - pozdvižení macesuFoto: Jana Šustová

Během celého svátku se nesmí jíst nic kvašeného (chamec), a proto mu předchází důkladný úklid celého domu od tohoto jídla. Namísto kynutého chleba se jí speciálně upečené nekvašené macesy (hebr. macot), z čehož pochází další název svátku Chag ha-macot - svátek nekvašených chlebů. Během šabatové bohoslužby se čte biblická kniha Píseň písní. 


Děrovač na macesy - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Děrovač na macesyFoto: © Židovské muzeum v Praze

Podrobnosti o svátku Pesach nám vyprávěla Tereza Gafna Foltýnová z konzervativní židovské komunity Masorti (www.masorti.cz). 

Pesach je osmidenní svátek, co všechno se děje během jeho oslav?  


Pokrývka pesachová - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Pokrývka pesachováFoto: © Židovské muzeum v Praze

"Pesach trvá hodně dlouho, než se oslaví. V podstatě začíná už hodně dlouho předem a to přípravami na svátek, protože během Pesachu se nesmí jíst nic, co obsahuje mouku, a nic, co je kvašené. Takže už zhruba měsíc před tím, než Pesach začne, začínají lidé připravovat svou domácnost, začnou ji uklízet a pokud můžou, začnou jíst všechno, co nebudou moci jíst během Pesachu, aby to nezůstávalo doma. A potom těsně před Pesachem se domácnost velmi intenzivně a do nejmenších detailů uklidí. Oslava toho samotného svátku trvá osm dní. Nejdůležitější z těch osmi dní jsou první dva dny, respektive první dva večery, kdy se slaví specielní hostina, které se říká seder. To je velmi dlouhé jídlo, během kterého se čte kniha - tzv. Hagada. Ta vypráví příběh o východu z Egypta a připomíná jeho různé aspekty. To je právě na tom svátku nejdůležitější, aby si židé znovu zopakovali a uvědomili se, co se v Egyptě stalo. Zbytek těch osmi dní, kterým se říká Chol hamoed, což jsou středně sváteční dny, se jedí speciální jídla. Stále se nejí nic kvašeného ani to, co obsahuje mouku. Většinou je to něco podobného, jako znají lidé z doby vánoční - i když jsou dny, kdy se přímo nic neslaví, ve vzduchu je stále cítit atmosféra svátku, lidé scházejí apod." 

Pro Pesachovovou večeři se připravují specifická jídla. Co všechno se během ní jí a jaký symbolický význam mají tato jídla?  

Sederový talíř se symbolickými pokrmy - Foto: Jana Šustová

Sederový talíř se symbolickými pokrmyFoto: Jana Šustová

"V hlavní části večeře se většinou jí nějaké dobré hutné masité jídlo, ale kromě toho se před tou slavnostní částí jedí takové zvláštní ochutnávky jiných jídel, které všechny symbolizují určité aspekty příběhu. Takže se například jedí hořké byliny, v našich zeměpisných šířkách většinou křen. Ty symbolizují hořkost otroctví, které židé zažívali v Egyptě. Dále se jí tzv. charoset, což u nás ve střední Evropě je většinou směs jablek, někdy vína, rozinek a oříšků. Tato směs symbolizuje maltu, kterou židé používali, když v Egyptě jako otroci stavěli domy. Také vždy jíme nějakou zelenou zeleninu, která připomíná, že ten svátek slavíme na jaře. Ta zelenina je většinou velmi jednoduchá, jsou to buď brambory nebo petržel, a symbolizuje jednoduché jídlo, které židé v Egyptě jedli. Tuto zeleninu namáčíme do slané vody, která symbolizuje slzy a pot otroků v Egyptě. Dále na sederový stůl dáváme kost, měla by to být beránčí kost, ale většinou používáme kost kuřete. Ta symbolizuje poslední egyptskou ránu, kdy podle biblického vyprávění Egyptem procházel anděl smrti, který zabíjel prvorozené. Ale nezabíjel je v židovských domácnostech, ty domácnosti překročil a od toho se také Pesach takto jmenuje, protože pasach znamená překročil. A překročil je díky tomu, že na jejich veřejích byla značka beránčí krví a proto máme na stole beránčí (nebo kuřecí) kost. A dále jsou velmi důležitou součástí sederové tabule macesy, což je nekvašený chléb, který připomíná chléb, který si židé upekli těsně před odchodem z Egypta, protože ve spěchu neměli čas udělat si pořádný chléb, který by vykynul. Tak si museli udělat jen takové jednoduché placky z vody a mouky." 

V dalších částech sederové večeře se setkáme i s jinými chody. Co ještě bývá typické před tím nejslavnostnějším jídlem?  

Gefilte fiš - Foto: Jana Šustová

Gefilte fišFoto: Jana Šustová

"To, co se jí během sederové večeře, hodně záleží na tom, kde zrovna tu sederovou večeři slavíte. Takže když na ni jdete například v Čechách, v Polsku nebo třeba v Izraeli v hodně tradičních rodinách, které ještě dodržují aškenázské zvyky, to znamená zvyky ze střední Evropy, tak se velmi často jí gefilte fiš, což je taková jakoby rybí nádivka. Ale to není jídlo, které se jíst musí. Jí se jen z tradice a jíme ho také velmi často na šabat. Ale kdybyste přišli třeba do jemenské nebo marocké domácnosti, tak byste jedli hrnce nejrůznějších druhů masa - bylo by tam kuřecí, jehněčí apod. Takže záleží to na regionálním zvyku." 

Když Mojžíš před odchodem Izraelců z Egypta ustanovoval slavení pesachové večeře, říkal, že se má jíst beránek a že ho židé mají jíst ve spěchu, mají být připraveni na odchod, obutí, mají mít přepásaná bedra, v ruce hůl. Naopak v dnešní době jsou účastníci sederové večeře často vybízeni k tomu, aby se pohodlně posadili, aby si hověli. Proč došlo k této změně?  

Polévka s macesovým knedlíčkem - Foto: Jana Šustová

Polévka s macesovým knedlíčkemFoto: Jana Šustová

"Já bych neřekla, že je to změna, ale to, že si teď hovíme, je právě proto, že jsme tehdy museli pospíchat. Vždy, když někoho zvu na sederovou večeři, tak ho upozorňuji, aby si na ní udělal dostatek času, aby počítal s tím, že to může trvat čtyři nebo pět hodin, na což my v dnešní době nejsme zvyklí. Většinou sníme oběd třeba za 10 nebo 15 minut. A to, proč si my hovíme během té večeře, je právě z toho důvodu, abychom ukázali, že nemusíme jíst ve spěchu, že jsme svobodní lidé. V roce 2007 na Pesachu náš pan rabín udělal takovou zajímavou paralelu, kdy říkal, že možná my sami jsme otroci času, kterého máme málo. A to si připomínáme v současné době při sederové večeři, protože to je právě ten okamžik, kdy se zastavíme a jíme pět hodin místo toho, abychom rychle snědli sendvič během krátké chvilky." 

Když jsou u sederové večeře přítomny děti, mívají takové typické otázky a vzniká dialog mezi dětmi a dospělými. Jak to konkrétně probíhá, když se sederová večeře slaví v rodině?  

Hlavní chod - Foto: Jana Šustová

Hlavní chodFoto: Jana Šustová

"Sederová večeře má určité ustálené části a právě přesně, jak jste říkala, se krátce po začátku té večeře vždy nejmladší člen rodiny zeptá většinou hlavy rodiny na čtyři otázky. První otázka je, proč jíme během celého roku jak kvašené tak i nekvašené chleby, ale tuto noc jíme jen nekvašený chléb. V druhé otázce se ptá, proč jíme během celého roku různé druhy zeleniny a tuto noc jíme tak hořkou zeleninu. Další otázka je, proč během roku do ničeho nenamáčíme zeleninu, jíme ji samotnou, a proč ji tentokrát dvakrát namáčíme - jednou do slané vody a jednou do té směsi jablek - do charosetu. A poslední otázka je, proč si během celého roku můžeme vybrat, jestli se budeme opírat během večeře o opěradlo a jíst tedy velmi ležérně nebo jestli se nebudeme opírat, ale tuto noc se opíráme. To, že se to takto ustálilo, je proto, že rabíni, kteří vymýšleli seder, si řekli, že toto jsou asi otázky, na které by se děti zeptaly. A ty děti se mají ptát proto, aby jim rodiče mohli odpovědět tím, že toto všechno děláme proto, že si připomínáme ten pesachový příběh. Ale v dnešní době ta otázka ztrácí význam, když to dítě už ví, že se na ni má zeptat. A právě proto spousta rodičů, kteří neberou seder jen jako formální oslavu, ale chtějí, aby ta oslava byla opravdu pro děti zajímavá a aby v nich provokovala otázky, tak na stůl dávají i jiné předměty, které děti provokují k otázkám. Člověk musí být kreativní, aby splnil účel sederu, a to je, aby se lidé okolo stolu začali na ten příběh ptát." 

Tím, že ta sederová večeře je velmi dlouhá, může být problém udržet pozornost dětí. Jak ji některé rodiny oživují? Jsou třeba při večeři nějaké hračky, něco, co připomíná egyptské rány apod.?  

Sederová mísa - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Sederová mísaFoto: © Židovské muzeum v Praze

"Tohle vždy záleží na tom, jak je ten rodič kreativní. Je jeden takový ustálený způsob, jak udržet pozornost dětí, a to, že krátce po začátku té večeře hlava rodiny nebo člověk, který seder v té rodině vede, vezme jeden maces, což je vlastně takový čtverec, rozpůlí ho a jednu půlku zabalí do nějakého ubrousku. A buď v té rodině nějaké dítě schová tuto část macesu, které se říká afikoman, nebo ji schovají rodiče. A potom ke konci večeře se ten afikoman hledá a buď ho rodiče vykupují od dětí nebo ho děti vykupují od rodičů. A děti se tedy těší na konec té večeře, až přijde hledání afikomanu. Ale rodiče mají různé způsoby, jak udržet pozornost dětí. Jeden můj kolega - učitel například svým dětem dává dárky, když vydrží dávat pozor celý ten seder. Anebo jsou rodiče, kteří se snaží vyprávění toho příběhu oživit nějakou hrou, například já jsem jednou byla na sederu, kdy se předváděly jednotlivé egyptské rány a děti měly různé malé figurky žab, které po sobě házely, dělaly různé chemické pokusy a barvily tak vodu, která se proměňovala v krev apod. Nebo se hrají různé divadelní hry, kde se přehrává znovu ten příběh. Ten seder má svou určitou formu, ale většinou když jdete na seder, kde se dodržuje jen ta ustálená forma a jsou u něj malé děti, tak jim to moc neprospívá. Takže kreativitě se většinou meze nekladou, naopak je vítaná." 

Autor:  Jana Šustová
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas