Filmový klub Akademické farnosti Praha

Jeden z nich vznikl i při Akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Ve středu 21. března návštěvníkům nabídl ke shlédnutí oscarový film Rozchod Nadera a Simin.

Vedle Akademické farnosti Nejsvětějšího Salvátora je spolupořadatelem filmového klubu Městská knihovna v Praze, v jejímž promítacím sále na Mariánském náměstí projekce probíhají. Zatím diváci mohli shlédnout Malickův Strom života, Lurdy Jessicy Hausnerové a uplynulou středu Rozchod Nadera a Simin íránského režisére Asghara Farhádího.

Na rozdíl od jiných filmových klubů zde vždy po projekci následuje beseda s filmovými odborníky moderovaná farním vikářem jezuitou Patrem Vacíkem. Jedním z účastníků této besedy bývá i filmový kritik Lukáš Jirsa, který se jako člen farnosti podílí i na výběru filmů:

„Cílem je nabídnout divákům hlubší setkání s filmovou tvorbou především současného světa kinematografie. V tom našem filmovém klubu promítáme snímky, které si zaslouží skutečně pozornost na delší dobu a doufáme, že právě i ty debaty, které se odehrávají ihned po skončení snímku, podnítí diváky k tomu, aby o tom i nadále trošku více přemýšleli.“

Dramaturgie filmového klubu je tedy zaměřena na současný film, který nabízí divákovi zamyšlení nad hlubšími aspekty života. Zřetelně to ukazuje naposledy promítaný snímek – oscarový Rozchod Nadera a Simin.

„Tento snímek slaví úspěchy od loňského roku, kdy byl promítán na Berlinale, kde získal hned tři hlavní ceny, získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Zavádí nás do moderního Íránu, moderního Teheránu. Vypráví o moderní rodině, kdy manželé se chtějí rozejít, a ten film nás nutí neustále přemýšlet o tom, jakým způsobem lze nahlížet to, co se právě odehrává, jakým způsobem se pravda proměňuje s ohledem na to, kdo se na ni dívá a z jaké pozice. U tohoto snímku je také samozřejmě velice důležitá rovina neustálých narážek na íránský režim, na to, jakým způsobem tam lze hovořit o věcech, jako je morálka, pravda, víra a podobné věci."

Proč vlastně podobné filmové kluby při farnostech a sborech po celé České republice vznikají? Čeští křesťané cítí potřebu zprostředkovávat duchovní témata svému sekulárnímu okolí. A protože lidé jsou u nás alergičtí na církevní prostředí, nabízejí jim prostředí klubové, ve kterém není křesťanské poselství sdělováno přímo, ale jen zprostředkovaně ve výpovědích filmových tvůrců. Může se jednat o díla zamýšlející se nad smyslem utrpení, jako je Strom života, nebo o filmy hluboce lidské, jako je Kluk na kole bratří Dardennů, který právě vstupuje do české distribuce. A koho vlastně chtějí v pražské akademické farnosti filmovými projekcemi oslovit?

„Do filmového klubu jsou zváni samozřejmě všichni. Právě proto se odehrává v otevřeném kulturním a společenském prostředí uprostřed Prahy.“

Avatar|foto: Bontonfilm

Dalším filmem, na který se mohou návštěvníci filmového klubu Akademické farnosti v Praze těšit, je Cameronův Avatar, který bude promítán v dubnu.