Před 20 lety zemřel kardinál Tomášek – ikona Sametové revoluce
20 let od úmrtí pražského arcibiskupa, kardinála Františka Tomáška si připomínáme právě dnes. Jeho život dokumentuje proměny české církve i společnosti v druhé polovině 20. století. V závěru života se stal jedním ze symbolů Sametové revoluce, ikonou bojovníka za svobodu. K tomuto statečnému postoji ale vedla dlouhá cesta.
Život kardinála Tomáška v sobě nese drama velké proměny člověka, který svojí mentalitou nebyl žádný hrdina, a přesto byl na konci života považován za symbol odporu proti komunistickému režimu. Jak říká profesor Tomáš Halík, mnozí tuto proměnu označovali za zázrak:
Tomáš Halík: „On byl vlastně vytipován komunistickým režimem jako jediný mezi tajně vysvěcenými biskupy, který by mohl být měkký, povolný a dlouhou dobu se zdálo, že se nemýlili. Dlouhé období jeho činnosti jako apoštolského administrátora bylo charakterizováno na jedné straně jeho velice pečlivou pastorační činností, ale na druhé straně to byl skutečně člověk kompromisu, který do jisté míry sledoval takovou politiku, který byla charakteristická také pro tu východní politiku Vatikánu v 60. a 70. letech a která spočívala v tom nedráždit ten komunistický režim, nezadat si s ním a hledat takovou cestu drobných krůčků."
Toto období vyvrcholilo kolem Charty 77. Několik významných křesťanských laiků, kněží a teologů se hned na počátku připojilo k Chartě a František Tomášek se nechal přimět komunisty k prohlášení, které se od Charty de facto distancovalo.
Tomáš Halík: "V té chvíli vystoupil Josef Zvěřina, významný český teolog, který byl už vězněm nacistického režimu, pak dlouholetým vězněm stalinského režimu a byl vždycky v první řadě těch, kteří zápasili nejen o svobodu církve, ale také o lidská práva ve společnosti. Jednak při osobním setkání, ale také takovým otevřeným dopisem, který se šířil samizdatem, kardinálovi zcela zřetelně vytkl tuto pozici a řekl, že tady nejde o nějaký problém čistě politický, tady jde o zásadní mravní otázku a pokud se církev tady nepostaví na stranu těch pronásledovaných, tak ztratí věrohodnost."
Kardinál Tomášek toto pochopil a také viděl, že politika malých krůčků nikam nevede. Další zlom nastal v roce 1978, kdy byl František Tomášek jmenován pražským arcibiskupem a kardinálem a v tomto roce také nastoupil nový papež Jan Pavel II.
Tomáš Halík: "Na Petrův stolec nastoupil člověk, který znal dobře komunistický režim a který věděl, že tyhle kompromisy k ničemu nevedou. A kardinál Tomášek, který byl vždycky loajální k papeži, byl loajální i nyní a říká se, že při tom prvním setkání při intronizaci papeže papež také v tomto smyslu s kardinálem Tomáškem promluvil."
Arcibiskup Tomášek se obklopil lidmi z podzemní církve, jako byli Josef Zvěřina nebo Oto Mádr a další a začíná mnohem razantněji vystupovat na obhajobu věřících, čímž se dostává do konfliktu se státní mocí. Na památné Velehradské pouti v červenci 1985 dali věřící jasně najevo nesouhlas s režimem, když vypískali komunistické funkcionáře. Poté dav začal skandovat jména papeže Jana Pavla II. a kardinála Tomáška.
Přerod kardinála Tomáška vrcholí v listopadových dnech roku 89, kdy se jednak účastní bohoslužby ke svatořečení svaté Anežky české v Římě. A po návratu už se stává aktérem revoluční změny slavnými slovy během mše ve svatovítské katedrále. Kardinál Tomášek řekl: "Já a celá katolická církev stojím na straně národa."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
