Smlouvy mezi vládou a církvemi podepsány

23. únor 2013

Vláda podepsala v pátek smlouvy o finančním vyrovnání se 16 církvemi. „Jedná se především o akt spravedlnosti,“ prohlásil při té příležitosti premiér Petr Nečas. Dodal, že tím byly nastaveny základy pro nové moderní vztahy mezi státem a církvemi. Postup vlády provází zásadní nesouhlas opozice, která se obrátila na Ústavní soud. Kardinál Dominik Duka pro Radiožurnál podotkl, že smlouvy jsou vyjádřením shody na základě dlouholetých procesních jednání mezi vládami České republiky, parlamentem a církvemi.

Je to tečka. Tak je smlouva vnímána v kruzích duchovních: jako tečka za zákonem o narovnání vztahu mezi státem a církvemi, který se začíná naplňovat od počátku tohoto roku. Kardinál Dominik Duka dodává širší pohled.

Dominik Duka: „Ta tečka podle mého soudu je tečkou za transformací totalitního systému a je posledním krokem onoho velkého přerodu naší společnosti, tedy i našeho státu, z totalitního systému v demokratický, pluralitní stát, ve kterém platí právo.“

Poslanci za ČSSD požádali ještě ve čtvrtek večer Ústavní soud, aby předběžným opatřením podpis smluv zakázal, a pokud tak neučiní, aby alespoň zakázal jejich plnění, a to až do rozhodnutí soudu o návrzích opozice na zrušení církevních restitucí. Připomeňme, že o přezkoumání zákona požádali sociální demokraté, Věci veřejné a komunisté.

Církevní restituce

Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví a synodní senior Českobratrské církve evangelické, reaguje takto:

Joel Ruml: „Dříve, než by dotyčné strany měly podávat ústavní stížnost, tak bych jako občan od nich čekal: od jedné strany – vyznání toho, co se změnilo, že ještě před pár měsíci ten zákon připravovali a souhlasili a nyní ho tak napadají, od druhé strany bych chtěl rád slyšet nejprve takové vyznání a svědectví, proč před pěti lety seděli v parlamentních komisích a pomáhali s tím a odsouhlasili rozsah majetku a proč před x lety v té věci neudělali nic. A tu poslední stranu, která podala ústavní stížnost, tu bych asi poprosil, kdyby o dobrých mravech vlastně radši ani nemluvila, protože máme své zkušenosti. To je moje farářské přemýšlení nad aktuálním stavem a křikem, který přichází z ne úplně správných úst.“

Jenže která ústa jsou ta správná? Není snad podání k Ústavnímu soudu legitimním nástrojem v demokratické společnosti?

Joel Ruml: „To samozřejmě je pravda, že to je demokratický mechanismus, ale demokratický mechanismus je také to, že stát reprezentuje vláda vzešlá z voleb, ta má nějaký program, ten program uskutečňuje a tudíž i úcta k této podobě demokracie velí mírnit všelijaké aktivity.“

Tzv. zákon o církevních restitucích a následně smlouvy mezi vládou a církvemi se staly jedním z nejvýbušnějších témat na zdejší politické scéně. I nastupující prezident Miloš Zeman ještě v pátek vzkázal premiérovi, že by s podpisem smlouvy počkal až na rozhodnutí Ústavního soudu. Opravdu tedy nelze říci, že církve by byly pro Čechy okrajovým tématem. Hladina emocí i racionálních argumentů, slušné výměny názorů i demagogie je kolem nich řádně zvednutá.

Joel Ruml: „To víte, že mě to mrzí. Je mi to líto, že to takhle probíhá, ale zároveň si říkám: jakmile to bude uzavřeno, tak začne snad období zklidňování. Pokud to nebude uzavřeno, tak ta atmosféra bude hustá ještě celou řadu let.“

V pátek podepsané smlouvy se týkají pouze peněžní části církevních restitucí. Církve by měly získat náhradu 59 miliard korun. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl připadá na Římskokatolickou církev.

autor: ehů
Spustit audio