Biskup Malý: Jsem rád Václavem
Zítra touto dobou bude ve Staré Boleslavi Národní svatováclavská pouť už v plném proudu. Ústředním bodem svatováclavské slavnosti bude koncelebrovaná mše svatá, která začíná v 10.00 hodin na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi. Součástí bohoslužby bude korunovace Palladia země české, kterou vykoná apoštolský nuncius Giuseppe Leanza. Bohoslužbu vysílá přímým přenosem Český rozhlas Dvojka. Osmadvacáté září je zkrátka v naší vlasti spojeno se jménem sv. Václava.
Ano, je to celá armáda Václavů, tady u nás v České republice. Je to takové pěkné jméno – může se tak jmenovat kluk odvedle, i ctihodný kmet, i prezidenty Václavy jsme měli... ba dokonce i knížete a posléze svatého Václava – toho na úsvitu našich dějin. Pražský světící biskup Malý je, jak známo, též Václavem a je jím rád....
Václav Malý: „Jsem rád, že mám toto jméno, dneska už se tolik nedává, ale to jméno upomíná na velikou postavu při rozbřesku našich národních dějin.“
Když byl biskup Malý malým Venouškem, slavil se jeho svátek v rodině dortem a cestou do katedrály sv. Víta. Dnes je o svém svátku, jak říká, většinou v terénu.
Václav Malý: „Teď jezdím do zahraničí, protože v rámci České biskupské konference jsem dostal na starost české katolíky ve světě. A letos tedy strávím svátek sv. Václava v Kanadě, v Torontu, kde bude slavnostní bohoslužba. Právě většina těch kostelů, kde se Češi v zahraničí scházejí, má souvislost se sv. Václavem.“
Václavové mají to privilegium, že o jejich svátku je v kalendáři napsáno „Den české státnosti“. Leč kdo si uvědomí tu souvztažnost ke knížeti Václavovi?
Václav Malý: „Znalost a vztah ke sv. Václavu není příliš intenzivní, nicméně je dobře, že se tato postava připomíná. Jistěže nelze vyčíst z těch legend přesný životopis, ale rozhodně to byl muž, který vnesl něco nového do tehdejších poměrů. On se vyrovnával s velmoži, protože ti většinou žili takovými velmi hrubými způsoby. Byl to muž poměrně vzdělaný na svou dobu, který zakládal také kostely jakožto duchovní centra, měl sociální cítění, měl na zřeteli lidi vyděděné, chudé, vykupoval otroky – myslím, že to všechno jsou inspirující momenty i pro naši současnost. Jistě – minulost nemůžeme opakovat, ale tohle jsou takové body, na které bychom neměli zapomenout.
Ano, sv. Václav byl osobnost a jeho příběh si připomínáme alespoň 28. září. Jinak je ale znalost dějin v současné společnosti mizivá, soudí Václav Malý. A ještě ke všemu, narozdíl od okolních národů, upozaďujeme symboly.
Václav Malý: „Poláci mají sv. Stanislava, Maďaři mají sv. Štěpána. A když řeknete Maďarům ‚sv. Štěpán‘, tak se jim zajiskří oči. Když se o sv. Stanislavu zmíníte v Polsku, tak samozřejmě každý Polák ví... A tady si nejsem jist, když by se člověk zeptal v českých školách, kdo byl sv. Václav, tak jestli vědí něco víc, než že existoval. Asi moc ne.“
Každý národ potřebuje symbol, do kterého se projektují určité životní postoje. A nevadí ani jistá idealizace, je přesvědčen Václav Malý. Ale jak jdou dějiny, střídají se symboly v určitých módních vlnách.
Václav Malý: „Ale abychom měli nějaké ustálené symboly, které nám vyznačují zásadní životní postoje, to tady dost chybí. Ony jsou – ale rychle se na ně zapomíná.“
