Češi v Tajném vatikánském archivu

8. prosinec 2012

Vztahy Vatikánu k českým zemím začínají příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Řada informací o nich je uchována díky po staletí budovanému tzv. Tajnému vatikánskému archivu. Tak docela tajný ale není – už od 19. století jej zkoumají čeští historici.

Bránou svaté Anny ve Vatikánu můžete vstoupit do magického světa tradice, pomalého plynutí času a velké důstojnosti. K 85 kilometrům archivních materiálů se však dostane jen ten, kdo má příslušná doporučení. Jiná cesta do nejstřeženějšího archivu na světě nevede. Eva Chodějovská z Historického ústavu Akademie věd k tomu podotýká:

„Co Vatikánský archiv nabízí? Samozřejmě institucionální fondy kuriálních úřadů, vyslanectví, zde pro nás podstatné nunciatury, na jejichž zkoumání a vydávání se také podílejí významnou měrou čeští badatelé. Významnou částí jsou potom rodinné archivy, protože do vatikánského archivu se dostaly fondy těch rodin, jejichž přední představitelé se stali papeži. Ovšem ve vatikánských archivech jsou pravděpodobně i informace o relativně běžných lidech, ať už jsou to středověcí poutníci směřující do Říma, anebo raně novověcí čeští šlechtici a tak dále.“

Vchod do vatikánského archivu

Prvním českým badatelem tu byl v roce 1837 František Palacký. Oficiálně tu je ale možné bádat až od roku 1881. Čeští vědci toho využívají i díky Českému historickému ústavu v Římě. Největší zájem mají o zatím poslední období, které odtajnil Benedikt XVI. Jedná se o dobu pontifikátu Pia XI. od 20. do konce 30. let 20. století, jak vysvětluje Pavel Helan z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy:

„Po vzniku Československa asi nejvíc Vatikán zajímá liberalismus nové československé vlády. Z československé vlády měli opravdu velký strach, rozhodně lidé jako Masaryk a Beneš nejsou vnímáni příliš pozitivně. Je tam nebezpečí liberalismu a modernismu značné části českého kněžstva, velká pozornost je věnována jednotě katolického duchovenstva a velký zájem je věnován i Slovensku, které je vnímáno úplně jinak. Tam je jasně řečeno, Slovensko, to jsou dobří lidé, oni jsou takoví jednodušší, a když se dobře povedou, tak to bude dobré.“

Podle Jaroslava Šebka z Historického ústavu Akademie věd jsou neméně zajímavá 30. léta:

„Tehdy je Vatikán a nakonec samozřejmě celá Evropa konfrontována s nástupem autoritativních fašistických a totalitních ideologií. Hodnotou, která zavírá nebo otevírá hranici nebo možnosti archivu, je úmrtí papeže. A papež Pius XI. umírá 2. února 1939, takže do tohoto data je tento archiv otevřen. Je tam mnoho zajímavých věcí, které se například týkají právě i vztahu z hlediska Československa a papežského státu k nacionálnímu socialismu, k česko-německým vztahům, k Mnichovské dohodě.“

Dokument z Vatikánského tajného archivu na výstavě Lux in Arcana

Nejen čeští badatelé nyní s napětím čekají, kdy budou odtajněny dokumenty z doby pontifikátu Pia XII. Ten je předmětem mnoha kontroverzí kvůli zatím nedostatečně vyjasněným vztahům Svatého stolce k nacistickému Německu, ale zajímavý bude pro badatele i z řady jiných hledisek.

autor: Noemi Fingerlandová
Spustit audio