Co udělají premonstráti se svým majetkem v Hradištku

19. červenec 2014

Hradištko je malá obec nedaleko od Prahy. Už od konce 16. století až do druhé světové války se tu rozkládalo panství spravované Strahovským klášterem, tedy Královskou kanonií premonstrátů. V roce 1942 celé území zabrala německá armáda a obec vysídlila. Po roce 1948 přechází majetek premonstrátů do rukou lidu a zámeček, pošta a rozsáhlé pozemky od té doby využívá obec Hradištko.

Až do nedávné doby, kdy po dvaceti letech soudních sporů došlo k navrácení některých budov premonstrátům proti vůli obecního zastupitelstva. Titulek v Mladé frontě dnes ze 2. července hlásá: „Přišli Premonstráti a Hradištku nezbyl ani obecní úřad“. Co se v Hradištku vlastně děje? To se teď pokusíme objasniít.

Když po roce 1990 chtěly řeholní řády obnovit svou činnost, stát jim vrátil pouze budovy, dalo by se říct, bohoslužebného charakteru. Bez hospodářského zázemí. Na církevní majetky, které sloužily díky znárodnění obcím, byl uvalen takzvaný blokační paragraf, aby až do vyřešení restitucí s ním nikdo nemohl nic podnikat.

Dominik Duka: „ Často se v tisku objevuje určitá reakce, která ukazuje, že některé obce se domnívaly, že mohou pokračovat v takovém tom postoji, že co jsme si zabraly po roce 1948 nebo 1950, je tedy definitivně naše, aniž by respektovaly blokační paragrafy z roku 1991.“

Tento příklad, který zmiňuje kardinál Dominik Duka, přesně sedí i na obec Hradištko. Tam v roce 1994 požádali premonstráti soud o určení vlastnictví. Proč, zrovna v tomto roce?

Petros Alexandridis: „Z toho důvodu, že se tam děly dispozice , které mohly směřovat k odnětí tohoto majetku. Proto jsme na něj nárok museli uplatnit soudní cestou, když s obcí nebyla žádná dohoda.“

Tolik ředitel ústřední kanceláře premonstrátů Petros Alexandridis. Soudy se táhnou už přes 20 let i přesto, že Ústavní soud už v roce 2009 rozhodl , že majetek se má vrátit premonstrátům. Obec se dál soudí – a o co?

Antonín Merta: „Vedeme jeden spor normálně o ten majetek, druhý spor o výši nájemného a třetí spor s nimi vedeme, protože jsme od pozemkového fondu dostali pozemky ve středu obce, no a ty oni samozřejmě požadují, protože stát jim je nevrátil a oni teď určovací žalobou chtějí ty pozemky zpátky.“

Starosta Hradištka Antonín Merta vysvětluje, proč se obec soudí. Nedá se s premonstráty rozumně dohodnout na nájemném?

Antonín Merta: „Samozřejmě domluvit se můžete na všem, že jo. I na nějakém nájmu, že jo. Ale jak chcete vlastně existovat, když budete mít všechny nemovitosti a všechny věci na nájemních plochách? Když budete chtít cokoliv dělat, tak nemůžete sám rozhodnout. Jestli můžete přistavět, nebo nemůžete. Všechny věci musí jít určitou formou stavebních řízení a tak dále.“

Takže problém není v dohodě, ale v tom, že obec si chce o všem rozhodovat sama. Po dlouhých tahanicích byl premonstrátům vrácen zámeček a pošta. Pošta dál normálně funguje a ze zámečku se obecní úřad vystěhoval, aby nemusel platit. Co hodlají premonstráti se svým majetkem v Hradištku podnikat do budoucna?

Petros Alexandridis: „My jsme měli rozjednanou dohodu s obcí, tu jsme jim navrhli, ale obec ji neakceptovala. My jsme jim chtěli všechny komunikace v obci, veřejná prostranství, předat. Chtěli jsme jim dát zadarmo pozemek, na kterém by se mohl postavit nový multifunkční objekt včetně obecního úřadu. A obec to vyhodnotila jako nevýhodné. My plánujeme revitalizaci zámečku, a budeme muset pro něj najít vhodnou kompatibilní náplň, která by sloužila veřejnosti i činnosti, která bude v tom areálu, protože je to celkově v zdevastovaném stavu.“

autor: Karel Vepřek
Spustit audio