Cyrila a Metoděje si 5. července připomínáme 150 let
Poprvé se den slovanských věrozvěstů slavil 5. července v roce 1863 – tehdy totiž tento den určil na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka papež Pius IX. pro oslavy tisíciletého výročí příchodu bratří na Velkou Moravu.
Data cyrilometodějských oslav jsou zajímavá sama o sobě – v Bulharsku připadá den sv. Cyrila a Metoděje na 24. květen, ve všeobecném římském kalendáři najdeme takto označený 14. únor, tedy datum úmrtí sv. Cyrila.
Cyril a Metoděj za národního obrození
V roce 1863 byla součástí cyrilometodějských oslav také soutěž pěveckých sborů – část oslav byla totiž koncipována jako svátek národa – spíše než věrozvěstů. Tento aspekt podtrhuje i fakt, že na zmíněnou soutěž do Brna přijela politická delegace, ve které nechyběli František Palacký, František Ladislav Rieger nebo František Augustin Brauner.
Cyrila a Metoděje tehdy zkrátka použil kde kdo. Třeba také – jinak velmi antiklerikální – mladočeši, kteří se skrze bratry ze Soluně vztahovali k východním křesťanům, rozumějte k pravoslavnému Rusku.
Demonstrativní konverze
V sedmdesátých letech 19. století k pravoslaví demonstrativně přestoupil třeba Karel Sladkovský. Ještě v osmdesátých letech propagoval Julius Grégr potřebu obnovení slovanské bohoslužby.
