Daniel Raus: Evropská vlajka na Pražském hradě

6. duben 2013

Ve středu zavlála na Pražském hradě zástava Evropské unie. Prezident Miloš Zeman tak splnil slib, který dal v předvolební kampani. Symbolický akt má svoje příznivce i odpůrce. Ti mimochodem dávali nesouhlas už během ceremoniálu hlasitě najevo. Řeč symbolů je ale výmluvná.

K podstatě člověka patří schopnost být nositelem různých identit. Je současně manželem, synem i otcem – a vzájemně se to nevylučuje. Může být Čechem, Evropanem, Sparťanem či Slávistou, a vůbec nevadí, že je současně katolíkem, buddhistou nebo členem židovské obce, a k tomu po večerech předsedá místní buňce nějaké partaje. Globalizace všechno ještě umocňuje a přeje lidem, kteří jsou v různých identitách jako ryby ve vodě.

Tento týden byla na Pražském hradě vztyčena vlajka Evropské unie. Euroskeptici z toho mají bolení břicha, eurooptimisté radostnou euforii. Jedni si totiž myslí, že (mnohdy uměle prosazované) sbližování evropských států je špatná zpráva, druzí v něm vidí světlou budoucnost. Podstatná je ale jiná otázka. Nakolik dokážeme být současně Čechy i Evropany. Je totiž rozdíl, zda se v nás různé identity perou, nebo zda je držíme v harmonii.

Vlajka Evropské unie má zajímavou symboliku. Dvanáctero hvězd na modrém podkladu je motiv dostatečně obecný, aby se v něm daly najít různé významy, od tajemné ženy s dvanácti hvězdami v biblické knize Zjevení, přes dvanáct měsíců či apoštolů na orloji, až po počet znamení zvěrokruhu. Autor se prý nechal inspirovat právě biblickými motivy. A tak se stalo, že vlajka unie vyjadřuje náboženské kořeny kontinentu, když už byla jakákoliv zmínka o Bohu v oficiálních dokumentech odmítnuta.

Vlajka Evropské unie

Američané to mají trochu jinak. V dobách nejtěžšího boje proti ateistickému komunismu si napsali na bankovky „V Boha doufáme“. A po letech sledovali, jak se komunistický systém hospodářsky hroutí, zatímco Západ prosperuje. Možná by nebylo od věci vzít z toho poučení a napsat cosi podobného na české bankovky. Třeba jednoduché „Nepokradeš“.

Každopádně, ať už jsme euroskeptici nebo eurooptimisté, ať věříme v budoucnost zdejší integrace nebo o ní pochybujeme, podstatné je, že do Evropy patříme. Že naše česká identita není s tou evropskou na nože. Onen biblický boj z dvanácté kapitoly knihy Zjevení je totiž o něčem úplně jiném. Ostatně, stojí za přečtení.

Vztyčení evropské vlajky na Pražském hradě

Na vlnách Radiožurnálu to doporučuje Daniel Raus.

autor: Daniel Raus
Spustit audio