Daniel Raus: Olympiáda a stav našeho světa

4. srpen 2012

Prolínání sportu s politikou a náboženstvím. To je otázka, která provází Olympijské hry snad po celou dobu jejich existence. A to i v moderní době, včetně současné Olympiády v Londýně. Proto například nikdo nic nenamítá proti rozsáhlým bezpečnostním opatřením. Byly ale i doby daleko horší.

Olympijské hry mají být ztělesněním ideálů. Často je ale provází pokleslé okamžiky. Antický obdiv k harmonii fyzických výkonů a duševní krásy je občas poněkud zastíněn zájmy různých politických skupin, států nebo bloků. Což Olympijské myšlence samozřejmě nesvědčí, ale hezky to ilustruje dobový stav světa.

Prolínání sportu s politikou a náboženstvím postihovalo hry zřejmě už za starověkých Řeků. Když byly zakázané, následovalo boření chrámů a soch. Moderní doba si zakládá na toleranci, ale násilí vymýtit neumí. Kdyby starý dobrý diskobolos viděl dnešní bezpečnostní opatření, nejspíš by mu disk vypadl z ruky.

Francouz Gregoire Pennes na Olympijských hrách v Londýně

O nejstrašnější zneužití Olympijských her se postarali v roce 1972 palestinští teroristé, kteří z nich udělali masakr. V Mnichově povraždili 11 izraelských sportovců – a je škoda, že se to nyní v Londýně připomnělo jen tak napůl. Svět má tyto oběti vnímat v první řadě jako sportovce, a tím pádem jim složit plnou poctu.

Když byl v Německu u moci Hitler a dějištěm Olympiády se stal Berlín, bylo jasné, že to dobře nedopadne. Her se chytila nacistická propaganda a svoji slávu si na nich budovala geniální, ale nacistům zaprodaná filmařka Leni Riefenstahlová. Její filmy dodnes vyvolávají obdiv i zvedání žaludku. A vážná morální otázka se vznáší nad její slavnou větou: „Realita mě nezajímá, pouze krása“.

Dlouhým výčtem by pak bylo v časech studené války bojkotování her, většinou když komunisté spáchali nějakou hrůzu. Holanďané, Švýcaři a Španělé nepřijeli v padesátém šestém roce do Austrálie, když Sověti přepadli Maďarsko. V osmdesátém roce bojkotovali Američané (a dalších 61 zemí) Moskvu, protože ruské tanky brázdily Afghánistán. Sověti se jim pak po čtyřech letech pomstili (a k pomstě přinutili i nás) – s tím, že v Los Angeles prý nebudou sportovci v bezpečí.

Bojkotů bylo ale ze všech stran mnohem víc. Takže nynější Olympiáda probíhá vlastně v senzačním poklidu. A jakkoliv to zní divně, takový je i stav dnešního světa. Člověk by na to málem zapomněl.

Olympijské hry v Londýně

Tak to vidí na vlnách Radiožurnálu Daniel Raus.

autor: Daniel Raus
Spustit audio