Daniel Raus: Volby, víra a sebevědomí Američanů
Ve Spojených státech se blíží volební úterý. Vyzyvatelem demokratického prezidenta Baracka Obamy je republikán Mitt Romney. Průzkumy předpovídají mimořádně vyrovnaný boj, jehož výsledek bude záležet na klíčových státech, volební účasti a možná i momentální náladě nerozhodnutých voličů. V takové situaci mohou být důležitá i okrajová témata, jako je víra kandidátů.
Hurikán Sandy smetl v Americe – kromě domů, aut a elektrického vedení – také prezidentskou kampaň. Tedy, alespoň na pár dní. Takže se letos tolik nemluví o tradičních tématech, mezi která patří i náboženská příslušnost kandidátů. Možná by se o ní ale stejně mlčelo, i když jsou oba kandidáti na místní poměry netypičtí.
Prezident Obama totiž nedokázal nikdy zbavit část Američanů pocitu, že jeho křesťanství je politicky účelové. A to i přesto, že během kampaně před čtyřmi lety mluvil otevřeně o své víře a pak, už jako šéf Bílého domu, pronesl v Egyptě klíčový projev k muslimskému světu, ve kterém jasně řekl, kam duchovně patří. Konzervativní křesťanské voliče stejně nepřesvědčil. Vyčítají mu, že když jde o morální otázky, jeho postoje jsou příliš liberální. Takže je lepší dané téma obejít.
Republikán Mitt Romney se k náboženství taky nevyjadřuje. Pochází z komunity mormonů, kteří jsou v Americe považováni za obskurní sektu. Jejich imidž nezměnila ani zimní Olympiáda v Salt Lake City, kde je jejich centrum – odehrála se tam před deseti lety. Mitt Romney to jako politik dotáhl mezi mormony nejdál, když nepočítáme zakladatele tohoto náboženského směru Josepha Smithe, který na prezidenta rovněž kandidoval, ale během kampaně byl zastřelen. Psal se tehdy rok 1844.
Typický americký prezident je tradičně protestant, nejlépe baptista. Výjimečná situace nastala v roce 1960 a dá se vzdáleně srovnat s tou dnešní. Tehdy proti sobě stáli katolík John Fitzgerald Kennedy a Richard Nixon z komunity quakerů, známých přísnými pravidly, včetně odporu vůči alkoholu. Kennedy tehdy vyhrál a jeho vítězství bylo mimořádně těsné.
Vyrovnaný boj se čeká i nyní. Jak bylo ale řečeno, náboženská příslušnost kandidátů zdaleka nebude to hlavní. Nejdůležitější volby na světě jsou především o ekonomice a sebedůvěře, která Američanům v poslední době chybí, hlavně kvůli dluhové krizi a složité situaci v Iráku či Afghánistánu. Nezdá se přitom, že by kterýkoliv z kandidátů dokázal onu ztracenou sebedůvěru Americe vrátit.
Tak to vidí na vlnách Radiožurnálu Daniel Raus.
