Milování peněz a kauza Davida Ratha

19. květen 2012

Kauza Davida Ratha na sebe v tomto týdnu absolutně strhla pozornost. Kromě faktické podstaty, kterou zkoumají orgány činné v trestním řízení, má i další dimenze. Ty ukazují na obecnější, řekněme, "charakterové rysy" naší politiky, a také širší společnosti. Odhalování takovýchto činů může mít pro společnost katarzní charakter a pokud bude důsledné, může občanům pomoci zorientovat se v tom, co je v politice poctivé zrno a co nepoctivé plevy.

"Rád bych se dožil toho, abychom dozráli, dorostli. Nemusíme být extra dokonalí, stačí když budeme dobrý, slušný průměr" - tato slova pronesl Pavel Tigrid a zaslechla jsem je náhodně tento týden v jednom televizním dokumentu. V kontextu toho, co se v naší zemi poslední dobou děje, mi Tigridova slova vyzněla hořce - zdá se, že "dobrý, slušný průměr "je kategorie obtížněji dosažitelná, než by se na první pohled mohlo zdát. Alespoň pro lidi, o kterých říká jiný moudrý muž, kazatel Církve bratrské, Pavel Černý: "Kořen všeho zlého je milování peněz..."

Pavel Černý: „Když někdo neujede na jiných věcech, tak se zpravidla stane, že se ho zmocní ty peníze... a tím se deklasuje. Tím se vlastně ukáže ta podstata jeho vlastního problému.“

Policie odváží Davida Ratha

Leč peníze jako takové za nic nemohou. Je to věc, která může být eticky naprosto neutrální a může se s ní vykonat mnoho dobrého. Problém je ta láska - ta prostě chodí všelijakými cestami...

Pavel Černý: „Problém je, když se někdo do těch peněz zamiluje... Peníze jsou nástroj, kterým máme pracovat, pomáhat, rozmnožovat ho, aby bylo z čeho podporovat třeba slabé, ale běda! - když zvítězí taková ta láska k penězům: hromadit, hromadit, hromadit. A možná že se tady v politice objevil problém celé naší společnosti, která se příliš začala materiálně orientovat...“

Možná vám úvaha o lásce k penězům přijde malinko jakoby úsměvná, ale souvislosti jsou každopádně závažné. Neboť frustrace veřejnosti by mohla otevřít prostor radikálním až extrémistickým silám a proudům.

David Rath na archivním snímku ze sněmovny

Pavel Černý: „Ano, toho se skutečně obávám, protože když se takováto krize objeví, tak v občanovi roste hněv. A ten hněv se často projeví nesprávným směrem - že může dát své hlasy, svoji podporu, různým extrémním hnutím a to může být velmi nebezpečné pro celý vývoj naší země. Myslím, že tady na to je třeba upozorňovat, že je třeba reformovat politické strany - a ne je rozbíjet, to by nemělo podle mého názoru smysl - je třeba, aby do nich vstoupili lidé, kteří nejsou zatíženi různými kauzami a aby se pokusili změnit kurz, aby už to nebyla pro občana pokořující zkušenost, když poslouchá přímý přenos z Poslanecké sněmovny. Že to není ani kabaret, že to není estráda, ale že je to skutečně zákonodárné společenství naší země.“

Tak to říká Pavel Černý, emeritní předseda Ekumenické rady církví a kazatel Církve bratrské. A protože jsem na začátku vzpomněla Pavla Tigrida, chci tuto reflexi jeho slovy i skončit: Pavel Tigrid řekl: "Pověst máme dobrou. Kazíme si ji, jak jen se dá."

autor: ehů
Spustit audio