Milování peněz a kauza Davida Ratha
Kauza Davida Ratha na sebe v tomto týdnu absolutně strhla pozornost. Kromě faktické podstaty, kterou zkoumají orgány činné v trestním řízení, má i další dimenze. Ty ukazují na obecnější, řekněme, "charakterové rysy" naší politiky, a také širší společnosti. Odhalování takovýchto činů může mít pro společnost katarzní charakter a pokud bude důsledné, může občanům pomoci zorientovat se v tom, co je v politice poctivé zrno a co nepoctivé plevy.
"Rád bych se dožil toho, abychom dozráli, dorostli. Nemusíme být extra dokonalí, stačí když budeme dobrý, slušný průměr" - tato slova pronesl Pavel Tigrid a zaslechla jsem je náhodně tento týden v jednom televizním dokumentu. V kontextu toho, co se v naší zemi poslední dobou děje, mi Tigridova slova vyzněla hořce - zdá se, že "dobrý, slušný průměr "je kategorie obtížněji dosažitelná, než by se na první pohled mohlo zdát. Alespoň pro lidi, o kterých říká jiný moudrý muž, kazatel Církve bratrské, Pavel Černý: "Kořen všeho zlého je milování peněz..."
Pavel Černý: „Když někdo neujede na jiných věcech, tak se zpravidla stane, že se ho zmocní ty peníze... a tím se deklasuje. Tím se vlastně ukáže ta podstata jeho vlastního problému.“
Leč peníze jako takové za nic nemohou. Je to věc, která může být eticky naprosto neutrální a může se s ní vykonat mnoho dobrého. Problém je ta láska - ta prostě chodí všelijakými cestami...
Pavel Černý: „Problém je, když se někdo do těch peněz zamiluje... Peníze jsou nástroj, kterým máme pracovat, pomáhat, rozmnožovat ho, aby bylo z čeho podporovat třeba slabé, ale běda! - když zvítězí taková ta láska k penězům: hromadit, hromadit, hromadit. A možná že se tady v politice objevil problém celé naší společnosti, která se příliš začala materiálně orientovat...“
Možná vám úvaha o lásce k penězům přijde malinko jakoby úsměvná, ale souvislosti jsou každopádně závažné. Neboť frustrace veřejnosti by mohla otevřít prostor radikálním až extrémistickým silám a proudům.
Pavel Černý: „Ano, toho se skutečně obávám, protože když se takováto krize objeví, tak v občanovi roste hněv. A ten hněv se často projeví nesprávným směrem - že může dát své hlasy, svoji podporu, různým extrémním hnutím a to může být velmi nebezpečné pro celý vývoj naší země. Myslím, že tady na to je třeba upozorňovat, že je třeba reformovat politické strany - a ne je rozbíjet, to by nemělo podle mého názoru smysl - je třeba, aby do nich vstoupili lidé, kteří nejsou zatíženi různými kauzami a aby se pokusili změnit kurz, aby už to nebyla pro občana pokořující zkušenost, když poslouchá přímý přenos z Poslanecké sněmovny. Že to není ani kabaret, že to není estráda, ale že je to skutečně zákonodárné společenství naší země.“
Tak to říká Pavel Černý, emeritní předseda Ekumenické rady církví a kazatel Církve bratrské. A protože jsem na začátku vzpomněla Pavla Tigrida, chci tuto reflexi jeho slovy i skončit: Pavel Tigrid řekl: "Pověst máme dobrou. Kazíme si ji, jak jen se dá."