Novým státním sekretářem Vatikánu se stal Pietro Parolin
Nejmladší státní sekretář od roku 1930 – to je Pietro Parolin. Osm-a-padesátiletý biskup pochází z Itálie a ve vatikánské diplomacii působí od roku osmdesát šest. V úterý na pozici vatikánského premiéra vystřídal kardinála Bertoneho.
Ve Vatikánu došlo tento týden k dlouho očekávané výměně „muže číslo dva“, jak je někdy státní sekretář označován. Papež František jménem svým i jménem svého předchůdce poděkoval za službu téměř osmdesátiletému kardinálu Tarciziovi Bertonemu.
O výměně dosavadního státního sekretáře se začalo spekulovat prakticky v okamžik, kdy rezignoval Benedikt XVI. Bertone byl jeho volba. Ratzingerův dlouholetý spolupracovník na Kongregaci pro nauku víry si získal důvěru bývalého papeže. Lidská loajalita k Ratzingerovi, který ho v úřadu ponechal i po pět-a-sedmdesátce, věku, kdy církevní hodnostáři chodívají „do důchodu“, bohužel nestačila na to, aby se jeho působení dalo označit za úspěšné.
Už když jím v září 2006 Benedikt XVI. nahradil Angela Sodana, vyvolalo to u mnohých pozorovatelů překvapení, protože Tarcizio Bertone neměl předchozí zkušenosti z diplomacie. Není to sice pravidlo, ale jeho dva předchůdci Sodano a Casaroli studovali na Papežské církevní akademii, která vatikánské diplomaty vychovává.
A právě s Bertoneho nástupcem by se diplomacie měla opět vrátit. Pietro Parolin má zkušenosti s nunciatur, tedy vatikánských velvyslanectví, v Nigérii a Mexiku. Nějakou dobu měl na vatikánském státním sekretariátu na starosti vztahy s asijskými zeměmi. Jeho posledním působištěm byla Venezuela.
Že si papež František vybral muže se zkušenostmi v diplomatických vztazích, svědčí o jeho snaze vyvést vatikánský aparát z uzavřenosti do vlastních problémů tak, aby byl více k dispozici diecézím ve světě. Koneckonců kvůli tomu také se svou osmičlennou kardinálskou radou, složenou ze zástupců všech pěti kontinentů, plánuje reformu římské kurie. Měla by zjednodušit systém vatikánských úřadů a jejich spolupráci. Mluví se o tom, že by státní sekretariát měl do budoucna méně zasahovat do dění mezi vatikánskými úřady a více se věnovat diplomatickým vztahům se státy a subjekty mezinárodního práva.
Úkoly státního sekretariátu pod Parolinovým vedením se dají snadno odhadnout. František v uplynulých sedmi měsících svého pontifikátu jasně ukázal, kteréže mezinárodní problémy ho „pálí“. Nejmarkantnější je situace v Sýrii a potažmo na celém Blízkém východě; problém uprchlíků, kteří z těchto a z afrických zemí prchají ve vratkých bárkách k břehům Evropy, ale většinou najdou smrt ve vlnách; a také otázka perzekvovaných čínských křesťanů, kterou se pokoušel řešit už Benedikt XVI.
Doufejme, že se s Parolinem vrátí vatikánská diplomacie na stejnou úroveň, jakou měla v době, kdy přispěla k pádu železné opony. Na světě je stále hodně zemí, které by podobnou pomoc potřebovaly.
