6. září  2014 v 09:05  rubrika: Křesťanský týdeník

Paměti farnosti sv. Markéty v Břevnově byly vydány knižně

Břevnovský klášter - Foto: Miroslav Švec

Břevnovský klášterFoto: Miroslav Švec

Představte si, že by se váš domov pyšnil dějinami od desátého století. Benediktinští mniši se jimi na rozdíl od většiny smrtelníků pyšnit můžou. Jejich Břevnovský klášter zažil od roku 993 mnoho dramatických událostí, protože byl duchovním centrem benediktinského řádu. Právě vycházejí Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí, které mimo jiné dokazují, že mniši své poslání skutečně žili − pomáhali druhým i v nejhorších časech.

Břevnovský klášter stojí v místě, kudy do Prahy tradičně vstupovaly nepřátelské armády. Drancovaly okolí a využívaly zázemí kláštera i jeho hospodářství. Kniha líčí, jak byli mniši v době konfliktů důležití. Vysvětluje editor Pamětí farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí Ondřej Koupil.  

„Útrap nejen kláštera, ale celého okolí bylo hodně. Tehdejší benediktini si nedovedli představit, že by nebyli účastni pomoci s obnovou okolí. Přímá pomoc byla spojena taky s duchovní útěchou, kterou nabízeli člověku příchozímu do kláštera.“  

Bazilika sv. Markéty na Břevnově - Foto: Jana Šustová

Bazilika sv. Markéty na BřevnověFoto: Jana Šustová

Války do Břevnova zasahovaly hlavně v osmnáctém století. Podle Pamětí benediktini poskytovali útěchu vojákům obou znesvářených stran.  

„Na obou stranách byli lidé a benediktini měli tehdy prostředkující úkol. Když někdo přišel v dobrém, byl přijímán. Jsou i záznamy o tom, že se vojáci obou stran účastnili bohoslužeb.“  

Nejdřív přišla jedna strana, pak odtáhla a po ní přišli vojáci druhé armády. Benediktini ovšem zůstávali, dokud to šlo.  

„Samozřejmě, že v nejhorších dobách museli odejít. Krajním případem využití kláštera při válečných událostech bylo, že se z něj stal vojenský lazaret. Což bylo opakovaně. Kdybychom viděli do země, viděli bychom, kolik tady v okolí leží padlých vojáků, zemřelých na zranění po těch bitvách, jsou to tisíce lidí. Říká se, že tam za tou klášterní sýpkou leží přes dva tisíce pohřbených pruských vojáků.“  

Břevnovský klášter na historické fotografii - Foto:  Břevnovský pivovar

Břevnovský klášter na historické fotografiiFoto:  Břevnovský pivovar

Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí nám ale podrobně popisují zejména běžný život v dobách míru, a to až do konce 19. století. Sepisoval je a v roce 1890 vydal benediktinský mnich Bonifác Jan Holub, který byl zároveň duchovním správcem vytížené břevnovské fary.  

„Celým textem dýchá ještě takový ten tradiční přístup... Klášter a jeho okolí jsou jeden celek, mniši znají dokonale své farníky a všechny obyvatele Břevnova, setkávají se s nimi v důležitých okamžicích jejich životů, při křtu, při svatbách, pohřbech... Břevnovský klášter zdaleka ještě není zasazen do života samotné Prahy. Všichni věděli, že už jsou za hradbami, že tam jsou vesnice a jednotlivé usedlosti a že se žije zčásti vesnickým životem až do sklonku 19. století.“  

Komunita benediktinů z Břevnovského kláštera - Foto:  Benediktinské arciopatství v Břevnově

Komunita benediktinů z Břevnovského klášteraFoto:  Benediktinské arciopatství v Břevnově

Paměti jsou svázány s dějinami našeho nejstaršího kláštera benediktinských mnichů, výjimečné jsou ale tím, že čtenáři nabízí i podrobný vhled do života a rozvoje klášterního okolí.  

„Holub se narodil těsně před revolucí 1848 a zemřel v roce 1923. Jeho život překryl velký přerod až po dobu první republiky. Byl součástí starobylé instituce, ale musel reagovat na okolní svět. Myslím, že Holub je pěkným dokladem, že benediktini tu konfrontaci s rychle se měnícím světem dobře zvládali. Skoro by se dalo říct, že až radostně sleduje bouřlivý rozvoj Břevnova. Stále ještě zná všechny farníky, i když místní vesnice postupně srůstaly v celek, který dnes vnímáme jako městský.“  

Editoři se snažili zachovat historický styl, zároveň ale Paměti zpřístupnili modernímu čtenáři díky vysvětlivkám a poznámkám, ale i díky bohatému výtvarnému doprovodu – fotografiemi a rytinami. Jak dodává hlavní editor Pamětí farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí Ondřej Koupil. 

 

Paměti farnosti sv. Markéty v Břevnově byly vydány knižně

Vložit na svůj web

Autor:  Michal Ježek

Nové články v rubrice

  • 27. prosince  2014 v 09:05     Audio  rubrika: Křesťanský týdeník

    Ženy v Ježíšově rodokmenu: Šalamounova matka Batšeba

    Dnes uslyšíte naposledy o ženách z Ježíšova rodokmenu. Na řadě je krásná Batšeba, ale není to moc hezké vyprávění. Byla matkou moudrého biblického krále Šalamouna, který se vyznačoval moudrost. Ale její osudy nebyly...

     
  • 27. prosince  2014 v 09:05     Audio  rubrika: Křesťanský týdeník

    Taizé v Praze

    Praha na přelomu roku podpoří evropský ekumenismus v poměrech dnešní Evropy - tedy po ukrajinské krizi, nejen smíření duchovní a lidské, ale i politické a vojenské. Bratři z francouzské ekumenické komunity Taizé totiž...

     
  • 27. prosince  2014 v 09:05     Audio  rubrika: Křesťanský týdeník

    Slovenským špecifikom sú ľudové betlehemy

    V kostoloch i na námestiach po celom Slovensku sú v týchto dňoch vystavené nádherné vyobrazenia Ježišovho narodenia, ktoré si užijú malí aj veľkí. Zatiaľ čo niektoré zaujmú svojou skromnosťou či veľkosťou, rezbárskym...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas