V jihoněmecké Kostnici začala velká zemská výstava věnovaná 600. výročí koncilu

V letech 1414-1418 byla Kostnice středobodem evropského dění a událostí, které přispěly k přerodu Evropy od středověku do novověku. Na koncilu, největším středověkém setkání zástupců katolické církve, bylo překonáno papežské schizma. Kostnice se stala také místem, kde byl Jan Hus kvůli své snaze reformovat církev označen za kacíře, odsouzen k smrti a v roce 1415 upálen.

Jednání elity mocných, jejich rozhodnutí a dopady nejenom pro církev, ale také běžný život, dokumentuje na 350 exponátů, z nichž mnohé jsou v Německu k vidění poprvé. Kromě stěžejního Bádenského zemského muzea z Karlsruhe se do projektu zapojilo přes 140 světových muzeí a dalších institucí, například Madrid zapůjčil portrét i biskupskou hůl papeže Benedikta XIII., pražská Národní knihovna poslala do Kostnice dva exempláře kroniky koncilu od Ulricha Richentala a graduál. Mistrovskými díly rané renesance přispěly vatikánské sbírky.

K vidění jsou i oltářní obrazy, liturgické předměty či vzácné relikviáře, dobové rukopisy i dobové gobelíny. Nejcennějším exponátem Velké zemské výstavy, která potrvá do 21. září, je samotné místo konání. Původní budova koncilu u Bodamského jezera.

K 600. výročí Kostnického koncilu přistoupili Němci ve velkém stylu a celé období chtějí zmapovat pod heslem „Pět let – pět osobností – pět témat“. Letošní Rok evropských setkání zastupuje Král Zikmund, příští Rok spravedlnosti Jan Hus, rok 2016 zaostří na živý středověk a jeho etiku a mravní zásady. Papež Martin V. bude v popředí roku 2017, rok poslední, 2018 s rytířem a pěvcem Wolkensteinem bude ve znamení evropské kulturní výměny.

Hlavním poselstvím tematického velkoprojektu chce být apel na dialog, aby se válka nestala prostředkem k řešení konfliktů.