Vítězné pravoslaví, neopohanství a sport
K zajímavým závěrům dospěli v minulém týdnu ruští duchovní na poněkud nečekaném sportovním poli. V obou případech šlo o střet pohanské symboliky s pravoslavím.
První případ se týká dlouho očekávaného souboje těžkých vah v boxu. Rus Alexandr Povětkin ve dvanácti kolech na body prohrál s fenomenálním ukrajinským boxerem Vladimirem Klyčkem. Nečekaný důvod této prohry odhalil předseda Misijní komise při Eparchiální radě města Moskvy jeromonach Dimitrij Peršin. Ten prohlásil, že hlavní chybou ruského sportovce bylo, že se v poslední době příliš zaujal pro pohanství:
„Žádného vítězství nelze dosahovat za každou cenu. Za žádný úspěch nesmíme platit vlastní duší a ne každou energii smíme vpouštět do svého vnitřního světa.“
Otec Dmitrij naráží zejména na to, že Povětkin, který se původně prohlašoval za bohabojného pravoslavného, se v poslední době zaujal pro neopohanské praktiky. Sám sportovec ovšem patrně na runy, vytetované na svém těle, dost spoléhal, o čemž ostatně vypovídají jeho sebevědomé výroky před zápasem:
„Vím, že jsem si jist svými přáteli, svým trenérem a také sám sebou. A když je ve mně tahle víra, tak to prostě dokážu.“
Z pravoslavného hlediska pobuřující tetování ale nepomohlo, Povětkin prohrál a otec Dimitrij k tomu říká:
„Nesmíme zapomínat, že naše srdce nebaží po modloslužebnictví, ale po svobodném životě v Kristu.“
Nebyl to ale jediný souboj pravoslaví s pohanstvím. Když na samém začátku 65 tisíc kilometrů dlouhé olympijské štafety po Rusku někdejšímu mistru světa v plavání pod vodou Šavarši Karapetjanovi přímo v kremelské bráně olympijská pochodeň zhasla, známý ruský teolog a profesor Moskevské duchovní akademie Andrej Kurajev k tomu řekl:
„Ten oheň zapálila, a to s modlitbou k Diovi a Apollónovi, jistá řecká velekněžka. Starý dobrý Kreml a jeho svatyně však tento oheň na své území nepustily. Zhasl přesně ve chvíli, kdy se pohyboval pod ikonou ve Spasské bráně.“
Inu, pro ruské věřící dva příklady pravoslaví vítězného – a to se v současném Rusku jistě líbí i leckde jinde než jen v řadách vysokého ruského církevního kléru.