rubrika: Křestanství

Velikonoční kající doba (doba postní)

Bohoslužba v postní době - Foto: Jana Šustová

Bohoslužba v postní doběFoto: Jana Šustová

Křesťané se na velikonoční slavnost připravují během velikonoční kající doby, která začíná Popeleční středou a trvá až do Božího hodu velikonočního. Během ní by měli být více otevřeni Božímu slovu, více se modlit, častěji se zúčastňovat bohoslužeb a aktivněji se podílet na charitativních skutcích. V liturgii je kající charakter této doby vyjádřen fialovou barvou bohoslužebného roucha a vypuštěním zpěvu Gloria (Sláva na výsostech Bohu) a Aleluja (doslova "chvalte Pána") při mši. Této době se také říká doba postní a půst trvá čtyřicet dní (bez nedělí) podle příkladu Ježíše, který se po svém křtu čtyřicet dní postil na poušti.


Křížová cesta - Foto: Jana Šustová

Křížová cestaFoto: Jana Šustová

K postní době patří také pobožnosti křížové cesty, během nichž věřící procházejí kolem čtrnácti "zastavení", které připomínají Kristovo utrpení od odsouzení až po pohřbení. Většinou se jedná o obrazy, který jsou ve zvláštních kapličkách anebo na stěnách uvnitř kostela. Kněz jde s věřícími od obrazu k obrazu, před každým se zastaví, pomodlí a vyloží jeho význam. 

Postní doba začíná Popeleční středou. 

Popeleční středa

Liturgická barva: fialová (barva kajícnosti)  

Udílení popelce - Foto: Jana Šustová

Udílení popelceFoto: Jana Šustová

Popeleční středa je dnem postu. Při bohoslužbě kněz světí popel připravený z ratolestí, které byly posvěceny předchozí rok na Květnou neděli, a dělá jím věřícím kříž na čelo (tzv. popelec) se slovy: "Čiňte pokání a věřte evangeliu" nebo "Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš." Sypání popelem jako výraz smutku a pokání bylo známo již ve Starém zákoně a v pohanské antice. 

Neděle, které následují po Popeleční středě, se nazývají první až šestá postní neděle. Mezi nimi zaujímá významné místo šestá postní neděle, zvaná Květná. 


Svatý týden

Svatý týden začíná Květnou nedělí. Jeho jednotlivé dny připomínají poslední události ze života Ježíše: Zelený čtvrtek poslední večeři; Velký pátek je dnem hlubokého smutku a vzpomínkou na ukřižování; na Bílou sobotu církev mlčky (bez obřadů) vzpomíná na pohřbeného Krista. V noci na Velikonoční neděli se koná vigilie - oslava vzkříšení. V neděli na Boží hod velikonoční se slaví zmrtvýchvstání Krista. 

Květná neděle (šestá postní neděle)

Liturgická barva: červená (barva krve a ohně, kterou se připomíná umučení Ježíše Krista, Duch svatý a mučedníci)  

Rozdávání posvěcených kočiček na Květnou neděli - Foto: Jana Šustová

Rozdávání posvěcených kočiček na Květnou neděliFoto: Jana Šustová

Květná neděle připomíná Ježíšův vjezd do Jeruzaléma před jeho ukřižováním, kdy ho lidé vítali palmovými ratolestmi a provolávali králem izraelským. Na památku této události světí kněz před mší ratolesti a rozdává je lidu. Jelikož palmy a olivové ratolesti jsou k dispozici jen v jižních zemích, světí se v ostatních částech světa nějaké jiné zelenající se a kvetoucí ratolesti či zimostrázové větvičky, ve střední Evropě většinou vrbové proutky, které již mají kočičky. Květnou nedělí začíná Svatý týden. 

Pokračování: Velikonoční triduum  

Autor:  Jana Šustová
 

Nové články v rubrice

  • Svatodušní svátky

     
  • Pravoslavné Velikonoce

    Pro pravoslavné křesťany jsou Velikonoce největším svátkem a všechny ostatní neděle v roce jsou jejich připomínkou (neděle je v církevní slovanštině označena slovem "voskresenije" - vzkříšení). V pravoslavné církvi...

     
  • 28. února  2006       rubrika: Křestanství

    Desnou každý rok prochází veselý masopustní průvod

    Kdybyste chtěli vědět, kde můžete vedle sebe potkat klauna, krávu, vojáka či smrt, obří miminka a bábu s nůší, přijeďte do Desné. Každoročně se tam vydávají v úterý před Popeleční středou na cestu. Letos to bylo už...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas